Augusta Gusta Nekolová

* 7. 7. 1890, Jablonná (Benešov), Česká republika (Czech Republic)
† 15. 9. 1919, Kutná Hora (Kutná Hora), Česká republika (Czech Republic)
kreslířka, grafička, malířka, ilustrátorka

 

národnost: česká
pohlaví: žena

heslo:
- narozena v rodině vrchního nadlesního Františka Nekoly a Julie rozené Chodounské. Dětství strávila tak v hájovně uprostřed povltavských lesů. Byla předposlední z deseti dětí, z nichž se dospělosti dožilo 7 (pět dcer a dva synové), nejblíže měla ke své nejmladší sestře Miladě.
- otec záhy přišel o práci a celá rodina se odstěhovala do Prahy. Zde se hodně po večerech četlo a Gusta bavila své starší sestry povedenými karikaturami. Přes ne zcela uspokojivou finanční situaci v rodině se roku 1904 hlásí Gusta ke studiu na všeobecné škole dámského kreslení při Uměleckoprůmyslové škole v Praze - tehdy jediné umělecké škole přístupné ženám. Nikdo z rodiny ji v tom nebrání neboť její talent byl nezpochybnitelný a otec doufá, že si vždy vydělá peníze výukou dívek z lepších rodin. Ve třídě je nejmladší, což zpočátku nese velice těžce. V letech 1904-1910 Studuje u Josefa Schussera, Jakuba Schikanedera a Jana Preislera.
- během studia se seznamuje se svým budoucím mužem Jaroslavem Jarešem, který je velice sečtělý a spolu s dalšími přáteli se přiklánějí k vlasteneckému proudu umění. Několik podobně naladěných výtvarníků se schází v ateliéru Jana a Daniela Mayera-Zajíce. Skupinka si dá jméno Mayer-klub. Ten funguje letech 1909-1911. Rozpadá se po nástupu Daniela Mayera na místo asistenta na UMPRUM. Definitivní rozchod však nastává jeho odchodem do Francie a narukováním Vojtěcha Sapíka na vojnu a jeho odvelením na Ruskou frontu.
- spolu s Jarešem, Vejvodovou a Čeňkem Vořechem podnikají roku 1909 pěší túru na Slovensko a do Uher, kam je vede zájem o lidový kroj. Nekolová sní o vytvoření ideálního oblečení pro Československou ženu, který by vycházel právě z lidového kroje. Ostře odsuzuje západní módu jako něco, co odvádí pozornost lidí od podstatných věcí a tupí mysl. V neposlední řadě považuje některé módní trendy za vysloveně nezdravé.
- v letech 1915-17 mají ateliér v Divoké Šárce. Léto roku 1915 stráví u své sestry Milady ve Smiřicích nad Labem, kde maluje krajinu (Chloumek, partie u Labe ad.) i portréty tamních lidí – syna továrníka Lefnera Jiřího a učitele Jaroslava Pešáka, který u sebe doma pořádá hudební večery. Portrétuje též svého strýce prof. Chodounského.
- válečné strádání a nedostatek peněz ze stipendií pro mladé umělce ji podlomilo zdraví. Podobně jako její sestřenice, sestra Růžena a řada dalších lidí se nakazila tehdy neléčitelnou tuberkulózou. Poprvé byla hospitalizována v zimě roku 1918, jelikož však ani ona ani nikdo z nejbližší rodiny neměl dostatek peněz na tehdy velice nákladnou léčbu, byla po odeznění nejhorších příznaků propuštěna do domácího ošetřování bez konečné diagnózy. Z Prahy odstěhovala do Starého Kolína.Zpočátku se zdálo, že se zotaví. Do poslední chvíle věřila nebo chtěla věřit, že trpí pouhým průduškovým katarem. Umírá v Kutnohorské nemocnici.

Dílo
- Její tvorba je pouhým zlomkem a příslibem toho, co by mohla vytvořit, kdyby se byla dožila vyššího věku a …. kdyby nebyla ženou nebo žila v jiné době. František Bílek prý řekl „…je až tragické pro ženu, aby měla takové možnosti (talent).“ Svým dílem i osudem se tak stala jakousi českou Pavlou Moderson-Beckerovou (1876-1907), která vystudovala dámské kreslení, avšak ve Worpsvede připojila ke skupině umělců, kteří protestovali proti tradičnímu vlivu oficiální Akademie a kteří se, podobně jako KVU, chtěli navrátit ke kořenům umění. Podobně jako ona svým talentem výrazně převyšovala manžela, což oba Modersohn i Jareš těžko snášeli.
- Nekolová upoutala pozornost kritiků již prvním rozměrným obrazem Jaro, který vystavila na Dělnické výstavě Výtvarného odboru v Kladně. Oproti dřívějším školním kresbám a popisným malbám se výrazně přiklonila k symbolismu. Byl to jakýsi pilotní obraz budoucí tvorby celé skupiny výtvarných umělců okolo Jaroslava Jareše – Kruhu výtvarných umělců. Jejíž program se blížil k vlasteneckému tradicionalismu podobnému již tehdy skomírajícímu anglickému hnutí Arts and Crafts.
- patrný vliv melancholicky-lyrického díla Jana Preislera, avšak na rozdíl od něj jsou její plátna plná drsné expresivity, v té době u nás téměř nevídané
- ústředním motivem jejích obrazů byla role Matky, harmonických vztahů a hluboce duchovní jednoty lidí a přírody našla pokračování v díle Karla Boháčka a několika raných obrazech V. Rabase. Vedle figurálních kompozic pracuje na krajinných motivech (Kamýk, Sv.Václav u Suchodola ad.) jimiž předjímá základní koncepci vlastenecké krajinomalby let poválečných
- nejplodnější obdobím byla léta 1915-16, kdy se oprostila od kolektivistického duchu tvorby KVU. Vytváří několik variant kompozice Matka a Mateřství. Vždy takto ze portrétovala svou maminku, která roku 1915 zemřela, v některých kompozicích ji doprovází Gusta a nejmladší sestra Milda. Poslední podobnou kompozici namalovala těsně před smrtí, avšak sama ho zničila před odchodem do nemocnice. Jareš pak plátno použil pro vlastní obraz.
- během války pracuje na ilustracích k Jiráskovu Temnu, celý konvolut veze její sestra Milada nabídnout Jiráskovi do Hronova. Jirásek ilustrace chválí, avšak konstatuje, že jeho přímluva nemá žádnou váhu, neboť vydavatelství Otto má výhradní smlouvu s jiným umělcem. Soubor těchto ilustrací byl vystaven na Výstavě soudobé kultury v Brně roku 1926. Dnes je bohužel ztracen. Zůstaly pouze zběžné náčrtky v sešitech uložených v Archivu Národní galerie.
- zážitek setkání se skupinou zbídačených vojáků na Letné, které si uloží do skic a později namaluje plátno Rekonvalescenti, které je později považován za jeden z nejlepších obrazů členů UB s protiválečnou tématikou (1917)
Petra Příkazská /text listu z cyklu Mozaika. Galerie moderního umění v Hradci Králové, únor 2011

poznámka:
Místo narození? Jablonná u Neveklova
Manžel: malíř Jaroslav Jareš
Také jako Augusta Nekolová-Jarešová, Augusta Jarešová