František Kment

* 26. 3. 1895, Holice, Česká republika (Czech Republic)
† 17. 2. 1977, Jevany (Praha-východ), Česká republika (Czech Republic)
pedagog, sochař, řezbář

 

národnost: česká
pohlaví: muž

poznámka:
otec sochařky Evy Kmentová, děda bibliografky Polany Bregantové a sochaře Jasana Zoubka
1923 - jmenován středoškolským profesorem

František Kment

František Kment se narodil 26. března 1895 v Holicích. Jeho otec byl truhlářský dělník a později majitel malé truhlářské dílny, matka šila v továrně svršky bot. František – stejně jako jeho o dva roky starší bratr Oldřich – nastoupil po ukončení měšťanské školy do učení k svému otci a po dvou letech složil tovaryšskou zkoušku. V letech 1912–1915 navštěvoval v Chrudimi odbornou školu pro zpracování dřeva, obor řezbářství. Poté pracoval jako truhlářský dělník v Praze. Koncem roku 1916 byl odveden a v lednu 1917 narukoval do Vysokého Mýta. Po válce pracoval v Holicích v demobilizační kanceláři. V letech 1919–1923 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v řezbářské speciálce profesora Štěpána Zálešáka, kde se spřátelil se svým spolužákem Karlem Svolinským. Po absolutoriu měl v srpnu 1923 svou první samostatnou výstavu, která se konala v rámci hospodářskoživnostenské výstavy v chlapecké škole v Holicích. Na podzim 1923 byl jmenován středoškolským profesorem a byl pověřen vedením Státních učebních dílen pro zpracování dřeva ve Staré Turé na Slovensku. O rok později se oženil s Marií Píšovou. V roce 1928 se jim narodila dcera Eva. Kmentovi žili na Slovensku do léta 1926, protože k 1. září 1926 byl František Kment přeložen na Státní odbornou školu pro zpracování dřeva v Praze Žižkově, která pak byla roku 1928 přejmenována na Státní ústřední školu bytového průmyslu v Praze XI. Zde vybudoval řezbářské oddělení a vychoval řadu žáků. Pro školní knihovnu navrhl v roce 1927 tři dřevěné sochy, které představují alegorie umění a řemesel. Dekorativními sochami vyzdobil v roce 1928 interiér pokoje, který pro Výstavu soudobé kultury v Brně navrhl jeho kolega, architekt František Novák. Do důchodu odešel v červnu 1957. Zařídil si pak dílnu v Přemyslovské ulici na Vinohradech, kde vytvářel šperky a upomínkové předměty ze dřeva. Na jaře 1964 se přestěhoval se svou ženou natrvalo do vilky, kterou postavili na počátku třicátých let v Jevanech u Prahy. Vytvořil dvě realizace do veřejného prostoru – ve třicátých letech bronzovou bustu Tomáše Garriguea Masaryka na pomník v Jevanech a v roce 1953 dřevěnou sochu Božského Spasitele pro farní kostel sv. Rocha na Žižkově. Za okupace navrhoval vzorky drobných užitkových a dekorativních předmětů pro sériovou výrobu Družstevní práce. V roce 1935 obeslal výstavu Padesát let výtvarné práce v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v roce 1939 jubilejní výstavu své školy v UPM a v roce 1949 výstavu Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu v domě U Hybernů. K Hybernům se vrátil o dvacet let později, kdy na podzim roku 1969 vystavil na 2. Pražském salónu dřevěnou sochu Sv. Václav. V sedmdesátých letech ho Svaz českých výtvarných umělců navrhl na udělení vyznamenání Za vynikající práci za celoživotní práci v oboru řezbářství a za pedagogickou činnost. Vyznamenání ale nedostal. Zemřel 17. února 1977 v Jevanech.
Polana Bregantová, 2018
-
Vyučil se truhlářem, absolvoval odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi. Učil na škole pro zpracování dřeva ve Staré Turé na Slovensku (Státní učební dílny). V roce 1926 přišel do Prahy, učil na Státní ústřední škola bytového průmyslu, vychoval několik generací řezbářů a sochařů, učil i dceru sochařku Evu Kmentovou. Ve svém ateliéru zavedl výrobu užitkových předmětů, školní výrobky byly na milánském trienále oceněny zlatou medailí.
Pro Družstvo Práce vyráběl bytové doplňky, sošky a užitkové předměty z lipového dřeva, černého dubu, jasanu, hrušky a smrku, dřevo kombinoval se sklem a kamenem (mramorem), zabýval se i zpracováním perleti. Vytvořil řadu volných prací (Malá rybářka, Zrání, Madona, Hlava Krista, Ukřižování) a soch z „kmenových částí“ (Zima, Stařec, Dívka jižního slunce, Vltavský vodník).
Vystavoval od roku 1923, ve 40. letech v Moskvě, Ženevě a Amsterodamu.
jih
-

František Kment

 

František Kment

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
1912 - 1915   Vyšší průmyslová škola pro zpracování dřeva, Chrudim (Chrudim)
1919 - 1925   Uměleckoprůmyslová škola (1885 - 1945), Praha, Zálešák Štěpán, *1874

František Kment

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Jevany (Praha-východ), Jevany (Praha-východ), bydliště
???? - ????   Loutkové divadlo Umělecké výchovy, Praha, Vinohrady, vyřezal loutky (společně s Josefem Kotyzou, Josefem Vavřichem a Janem Hubáčkem)
???? - ????   Malá loutková scéna v Lotyšské ulici, Praha, Lotyšská ulice, vyřezal loutky navržené D. Pešanem pro hru Fr. Ptáčka Princezna Nafta uvedenou 21.5.1947
1923 - 1926   Státní učební dílny, Stará Turá (Nové Mesto nad Váhom), pověřen správou (1923?)
1926 - 1928   Státní odborná škola pro zpracování dřeva, Praha, Žižkovo (Kollárovo) náměstí 1
1928 - ????   Státní ústřední škola bytového průmyslu, Praha, Žižkovo (Kollárovo) náměstí 1, zřídil řezbářské oddělení, ve kterém bylo zhotoveno loutkové divadlo

František Kment

kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
1935/10/31 - 1935/12/01   Padesát let výtvarné práce (Architektura, byt, užité umění 1885-1935), Uměleckoprůmyslové museum, Praha
1949/12/03 - 1950/01/08   Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha
1956/11/06 - 1956/11/30   Hračka a loutka, Galerie Československý spisovatel, Praha
1969/09/23 - 1969/10/28   2. pražský salón obrazů, soch a grafik, Dům U Hybernů, Praha
2018/11/29 - 2019/01/20   4 generace (Kmentovi a Zoubkovi), Galerie Chodovská tvrz, Praha
2020/09/24 - 2020/11/08   4 generace (Kmentovi a Zoubkovi), Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Frýdek-Místek (Frýdek-Místek)

František Kment

katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1935   Padesát let výtvarné práce (Architektura, byt, užité umění 1885-1935), Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  1949   Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu (Obrazy - plastiky - užité umění)
  1956   Hračka a loutka
  1969   2. pražský salón
  2018   4 generace: Kmentovi a Zoubkovi, Kulturní Jižní Město, o.p.s., Praha
  2020   4 generace (Kmentovi a Zoubkovi), Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Frýdek-Místek (Frýdek-Místek)
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1983   Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie, Pardubice (Pardubice)
  1993   Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
  2000   Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (V. Ka – Kom), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
  2005   Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové (Hradec Králové)
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1950   Umělec, učitel a člověk, Lidová demokracie, 7-7
  1956   Jmenný seznam základního kádru členů Svazu, Výtvarná práce, 2-2
  1970   Řezbářské jubileum, Výtvarná práce, 2
pozvánka kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2018   4 generace (František Kment, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Jasan Zoubek, Eva Zoubková, Adam Zoubek)
  2020   4 generace (Kmentovi a Zoubkovi), Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Frýdek-Místek (Frýdek-Místek)
album
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  nedatováno   Album prací (František Kment)
  nedatováno   F. K. (František Kment)

František Kment

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1946   Zločin v Lidicích (Román - skutečnost), Společnost pro obnovu Lidic, Praha

František Kment

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1956   Výsledky soutěží (Na památkové předměty), Výtvarná práce, 15
  1970   Březnoví jubilanti, Výtvarná práce, 2