národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01021255

poznámka:
Doc. PhDr., CSc., psycholog, penolog, literatura z oboru.

Jiří Čepelák

Narodil se dne 23. ledna 1915 v jihočeských Jílovicích, jeho otec byl důstojníkem četnictva. On sám byl průkopníkem české penologie v letech 1966 – 1980. V Táboře vystudoval reálné gymnázium. Po maturitě studoval na Svobodné škole politických nauk v Praze, původně se chtěl stát novinářem. Okupace Československa nacistickým Německem mu však změnila jeho budoucí plány. V průběhu válečných let pracoval jako úředník v pojišťovně a po válce chtěl ve studiích pokračovat.
V roce 1945, po osvobození Československa, nastoupil do zaměstnání v Ústavu lidské práce (od roku 1948 Československý ústav práce), kde spolupracoval na sociologických a psychologických výzkumech, prováděných v učňovských zařízeních a průmyslových podnicích. Zároveň studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor sociologie a psychologie. V roce 1950 získal titul PhDr. Po zrušení Československého ústavu práce v roce 1951 začal působit v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze – Podolí. V tomto ústavu se věnoval zkoumání psychogenních poruch žen, psychoterapii a psychofarmakoterapii. V roce 1964 mu byla udělena hodnost kandidáta věd za obhájení práce na téma „Psychický stav ženy v premenstru“.
Penologií se začal zabývat v roce 1966, jelikož nový zákon o výkonu trestu odnětí svobody umožnil působení psychologů ve věznicích. Stal se lídrem Výzkumného ústavu penologického v působnosti ministerstva spravedlnosti. Důraz kladl na dodržování lidských práv vězněných osob ve smyslu Standardních minimálních pravidel pro zacházení s vězni vydaných Organizaci spojených národů v roce 1958. Bádal nad osobností pachatele trestného činu, zejména se zaměřoval na problematiku vězněných žen z hlediska původu a příčin jejich trestné činnosti a možností nápravy.
Na základě studia zahraniční odborné literatury (behavioristické psychologie), vytvořil soubor psychodiagnostických metod k využití ve vězeňství. Zkoumal negativní vliv vězeňského prostředí na psychiku a chování vězněných osob i vězeňského personálu. Aplikoval skupinové metody zacházení s vězni (skupinového poradenství, skupinové psychoterapie). Jiří Čepelák (viz příloha P VI) prosazoval systém práce se skupinou odsouzených s využitím principu sociálního učení, a to zejména u mladistvých a věkově blízkých vězňů. Díky znalosti psychofarmakologie pronikl do problematiky vězeňské toxikomanie.
Zanechal za sebou bohatou pedagogickou a publikační činnost. Během působení v Československé psychologické společnosti Československé akademie věd přednášel penitenciární psychologii na vysokých školách v Praze, Olomouci a Bratislavě. Titul docent získal v roce 1975. Jeho zřejmě nejzáslužnější činností bylo pořádání odborných UTB ve Zlíně, kurzů pro vězeňské psychology, pedagogy a vychovatele. Jeho publikační činnost byla soustředěna do odborného časopisu „Bulletin“, vydávaného pod hlavičkou Výzkumného ústavu penologického. Učebnice penitenciární psychologie je považována za jeho nejvýznamnější dílo.
V roce 1980 tehdejší ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec zrušil Výzkumný ústav penologický, tím byla ukončena záslužná práce Jiřího Čepeláka, rok poté odešel do důchodu, i když měl rozpracováno mnoho věcí, např. slovník penologických pojmů. Zemřel v Praze dne 23. 10. 1989.
Doc. PhDr. Jiří Čepelák, CSc. byl celý život humanistou, citlivým člověkem, vnímavým k umělecké tvorbě a poctivým ve vědě, které se plně oddal. Za jeho přínos pro rozvíjení české penologie mu v roce 1997 byla udělena „in memoriam“ Čestná plaketa Vězeňské služby České republiky.
zdroj - Ladislava Skořepová, Osobnosti české penitenciaristiky a jejich přínos sociální pedagogice (diplomová práce), Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, 2013

Jiří Čepelák

Jiří Čepelák

encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1999	Český biografický slovník XX. století (I. díl A-J), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha