Zuna Cordatová

poezie

 

heslo:
O autorce se neví nic bližšího. Básně poslala v roce 1998 nakladatelství Petrov její důvěrnice, která s ní trávila čas v psychiatrickém útulku, kam se Zuna dostala už zcela propadlá alkoholu i drogám. Podle svědectví té ženy, která si přeje zůstat v anonymitě, už tenkrát Zuna nic nového nepsala, kromě neustálých drobných retuší již hotových básní. Celé dny trávila mlčenlivým pohledem z okna, až jednoho dne utekla. Nemůžeme si tak být ani jisti, zda si sama tyto verše neopsala od jiné neznámé básnířky, dosvědčeno je jen to, že se o ně strachovala a takřka všude je s sebou nosila v dosti potrhaném svazečku. Zřejmě to byla jediná literární pozůstalost té mladé ženy, jíž v době hospitalizace nebylo více než pětadvacet let. Jeden z bývalých chovanců útulku zaslal před časem lékařskému personálu zprávu, podle níž se setkal se Zunou na jistém severočeském nádraží. Ve značně zuboženém stavu požádala ho o almužnu. Jevila známky prohlubující se depersonalizace. Zřejmě se odtamtud vydala na cesty, kdoví kam, kdoví pod jakým jménem?

Bibliografie
2000 Pták brunát, Petrov

www.ipetrov.cz