Václav Hrabě
* 13. 6. 1940, Lochovice (Beroun), Česká republika (Czech Republic)
† 5. 3. 1965, Praha, Česká republika (Czech Republic)
pedagog, básník, spisovatel
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01042592
poznámka:
Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu uvádí místo narození Příbram
Na jeho počest se konají Hrabětovy Hořovice
Václav Hrabě
Hrabě se narodil v Příbrami jako syn železničáře Jana Hraběte a Magdaleny rozené Kalinové a mládí prožil v Lochovicích poblíž Berouna. Na střední školu chodil v Hořovicích (ukončil ji maturitou v roce 1957). Dále studoval český jazyk a dějepis na Vysoké škole pedagogické v Praze, kterou absolvoval v roce 1961. Po vysoké škole nastoupil vojenskou službu v Horšovském Týně a po návratu z ní střídal zaměstnání: pracoval jako pomocný dělník, vychovatel na učňovském internátě, knihovník v Městské lidové knihovně a také jako lektor poezie v časopise Tvář. Teprve na podzim 1964 sehnal učitelské místo v Praze 5.
V únoru 1962 se oženil a v srpnu se mu narodil syn Jan Miškovský, v roce 1964 se však rozvedl.
Tvorba Václava Hraběte, stejně jako ostatních beatniků, úzce souvisela s jazzovou a bluesovou hudbou. Sám autor se učil hrát na několik hudebních nástrojů, mezi nimi klarinet a saxofon, a koncertoval se studentskými kapelami.
Osobně se setkal s americkým básníkem Allenem Ginsbergem a napsal s ním rozhovor (v roce 1965 u příležitosti jeho vystoupení v Praze).
Hrabětovy básně se za jeho života nedočkaly ani jednoho knižního vydání, všechny soubory vycházely až posmrtně, protože autor tragicky zemřel v necelých pětadvaceti letech, když se otrávil oxidem uhelnatým. Pohřben je v Lochovicích.
15. června 2001 byl hořovickému gymnáziu propůjčen čestný titul Gymnázium Václava Hraběte.
wikipedia.org
-
Vyrůstá v rodinném domku v Lochovicích. Jeho otec Jan Hrabě byl železničním dělníkem. V letech1954-1957 absolvoval jedenáctiletou střední školu v Hořovicích. Zde založil dixielandovou kapelu, hrál na klarinet a saxofon, začal se zajímat o jazz. Po maturitě studuje na Vysoké škole pedagogické v Praze obor český jazyk-dějepis. Přitom hraje na klarinet a saxofon, pravidelně s Dixie 24, příležitostně na jam-session v pražských klubech - Redutě, Olympiku, Pygmalionu, Klubu stavařů a v hostinci U Linkeho na Betlémském náměstí.
V roce 1961 ukončuje studia na VŠP bez státních závěrečných zkoušek. Ještě v základní vojenské službě publikuje ve vojenských časopisech první básně Kroky v noci (Zápisník 62/14) a Vzpomněl jsem si na tvé ruce (Čs. voják 62/18). V roce 1962 píše povídku Horečka a následující rok byly publikovány básně Sny (Obrana lidu 63/18), Vojenská nemocnice (Čs. voják 63/10), Dnes je to rok (Čs. voják 63/18). Během vojny skládá státní závěrečné zkoušky na VŠP.
Po návratu z vojny odmítá umístěnku na pedagogické místo do Kraslic a stává se pomocným dělníkem u PSO Praha, u Stavby silnic a železnic a v roce 1964 je krátce knihovníkem v Městské knihovně v Praze. Dále působil jako vychovatel v učňovském středisku v Praze-Vysočanech. Byl rovněž lektorem poezie v časopise Tvář. V roce 1964 pracoval v poetické kavárně Viola. V únoru 1965 se setkává s A. Ginsbergem a píše o tom reportáž. Po vystřídání několika dalších míst je konečně zaměstnán ve svém oboru jako zastupující učitel na ZDŠ v Praze 5, Nepomucká ul.
Jeho verše byly recitovány ve Viole, v Malém divadle hudby a poezie v Brně. Za svého života knižně nepublikoval, všechny soubory byly jednotlivými editory sestaveny posmrtně a podle různých hledisek. Po jeho smrti byly jeho verše publikovány v Mladém víně, sporadicky i v dalších časopisech, 1965-67 se staly podkladem poetického pásma Stop-time litvínovského Docela malého divadla (1967 vyšlo též jako bibliofilie). Některé Hrabětovy texty byly zhudebněny M. Dvořákem, v 70. a 80. letech byly jeho verše zhudebňovány častěji, především V. Mišíkem (LP Pár tónů, které přebývají, 1989).
prostor-ad.cz, 15.7.2017
Václav Hrabě
rok od - do | škola, obec, fakulta, zaměření, profesor |
???? - 1957 | Gymnazium, Hořovice (Beroun) |
???? - 1963 | Univerzita Karlova, Praha, Pedagogická fakulta, čeština a dějepis |
Václav Hrabě
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1977 | Nový obsah (Vývojové portréty ze současné české literatury), Mladá fronta, nakladatelství Československého svazu mládeže (ČSM), Praha | |
1999 | Nevyjasněná úmrtí II. (Václav Hrabě, Bohumil Hrabal, Vladimír Boudník), The World Circle Foundation, Praha | |
antologie/sborník | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1970 | Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1967 - 1970, 1935 - 1936 a dodatek do ´Kdy zemřeli 1937 - 1966´), Národní knihovna České republiky, Praha | |
encyklopedie/slovník | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1995 | Slovník českých spisovatelů od roku 1945 (Díl 1, A - L), Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha | |
2001 | Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, Knihovna Jana Drdy Příbram, Příbram (Příbram) | |
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1966 | X X X (Vaškovi Hraběti), Sešity pro mladou literaturu, 26-27 |
Václav Hrabě
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1998 | Čeští prokletí básníci (Antologie Ivana Slavíka), Nakladatelství Host, Brno (Brno-město) |