Rudolf Puchold

* 29. 5. 1881, Bratronice (Kladno), Česká republika (Czech Republic)
† 30. 12. 1947, Rakovník (Rakovník), Česká republika (Czech Republic)
pedagog, malíř, grafik

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01101693

poznámka:
* NK - Bratronice u Křivoklátu
Citace
TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl II. Praha: Tvar, 1950, s. 328.
L.M. Vzpomínka na malíře R. Pucholta. Rozvoj, 1976, roč. 15, č. 21, s. 3.
MIČKA, Ladislav. Kulturní tvář Rakovnicka. I. část. Rakovník: Okresní muzeum a galerie, 1977, s. 45.
MIČKA, Ivo. Připomínáme. Zpravodaj města Rakovníka, 1992, č. 12, s. 13.
MIČKA, Ladislav. Připomínáme. Radnice, 1996, květen, s. 18.
svkkl.cz, 2013/02/13

Rudolf Puchold

Rudolf Puchold byl synem tesaře. Narodil se 29. května 1881 a vyrostl se svými čtyřmi sourozenci v Bratronicích ve vsi na rozhraní Kladenska, Berounska a Křivoklátska. Rodiče si přáli aby se stal knězem a poslali ho studovat na reálné gymnázium do Příbrami. Na škole mu ale učarovalo výtvané umění. S podporou svého učitele prof. Františka Lepše získal po maturitě státní stipendium pro kandidáty profesury kreslení a jeho životní dráha se změnila.
Pražská umělecko-průmyslová škola zřídila pro zájemce o pedagogické studium oddělení při všeobecné škole. Bohužel, záznam o Pucholdově studiu se v matrice umprum nedochoval. Soudím, že sem přišel roku 1902 a absolvoval roku 1906. Za své učitele označuje E. K. Lišku (od roku 1888 do roku 1903 vedoucí všeobecné školy a oddělení pro figurální a ornamentální kreslení a malbu), A. Hofbauera (od roku 1902 asistent všeobecné školy oddělení figuralního kreslení), Jana Preislera (od roku 1902 učitel všeobecného kreslení aktu) a Emanuela Dítě (od roku 1903 vedoucí všeobecné školy – oddělení pro figurální a ornamentální malbu). Jeho spolužáky byli mimo jiné Vincenc Beneš, Josef Gočár, Stanislav Langr, Deméter Livora, Otakar Novotný (pozdější projektant rakovnické sokolovny a „lexovny“ – vilky a ateliéru prof. F. Lexy), Antonín Procházka, Václav Špála a Josef Wenig.
Puchold studoval v době, kdy se česká kultura vyrovnávala s úrovní západoevropského umění. Část generace umělců nastupující po roce 1900 již přímo reagovala na podněty aktuální v evropských centrech, především v Paříži. Doznívající postimpresionismus, rodící se kubismus a trvajicí symbolistické a expresionistické tendence ovládly myšlení českých výtvarníků i části publika, které dosud poznalo jen již značně pokleslý akademický realismus a romantismus.
Soužití modernismu, který prosazovala především revoltující mládež, vyčítající starším nedostatek nadšení, opravdovosti uměleckého úsilí, ale i neoprávněné lpění na dosažených postech, a konzervativního proudu, který navazoval na umění odcházejícího století, nebyl bez konfliktů. Otevřené útoky, jako známá Boronaliho aféra a osobní „souboj“ Kalvodův s B. Kubištou, byly jen epizodami každodenního úporného zápasu dvou různých koncepcí. Spravedlivější posouzení přínosu obou táborů snad umožní větší historický odstup. Již dnes je však patrno, že hodnotné umělecké činy můžeme najít na obou stranách. Podle prvotin Rudolfa Pucholda soudím, že se přiklonil k tradicionálnímu směru a že si hledal vzor v tvorbě svých učitelů.
Roku 1906 byl jmenován asistentem v pedagogickém sboru reálky v Rakovníku. Kromě přezdívky „aša“ (asistent) získal zajištěné postavení, které mu umožňovalo soustavnou práci. S prof. Františkem Lexou, který přišel na školu o rok dříve (1905), zavedli moderní styl vyučování. Podle pamětníků učil s nesmlouvavou náročností, ale i s pochopením pro individualitu žáka. „Reálisté“ museli znát základy deskriptivní geometrie, naučili se bezpečně poměřovat proporce. Velká pozornost se věnovala barevné harmonii a ovládnutí kreslířského a malířského řemesla. Každý absolvent musel být přinejmenším schopen přesného popisu jakéhokoli objektu kresbou nebo malbou. Nadanější si mohli rozvíjet imaginaci a tvořivé schopnosti. Šťastnou shodou okolností se dostaly do okruhu působení profesora Pucholda i děti s mimořádnými předpoklady, z kterých vyrostli významní výtvarní umělci. Mimo jiné to byli V. Tittelbach, Z. Balaš, R. Kolář, P. Kotík, J. Lukeš, Vl. Pleiner, J. Podrabský a V. Zykmund.
Prvních pět let rakovnického působení věnoval především budování základů svého osobního života. Oženil se, narodil se mu syn Rudolf (1910), zabydlel se v domě na rohu Nádražní a Tyršovy ulice, kde si zřídil i ateliér. Zapojil se do společenského dění ve městě, byl členem kulturních společností, ale velmi intenzivně pomáhal i Sokolu. Navykl si dělit svůj den mezi školu, ateliér a občasné posezení nebo procházku s přáteli, prof. Soukupem, ing. Hanzlíčkem a ing. Ottou.
V období po skončení studia do roku 1915 vytvářel především užitou grafíku, návrhy knižních obálek, plákátů a dalších tískovin. V kresbách a malbách, kterých se nezachovalo mnoho, pozorujeme, s jakými obtížemi hledal orientaci. Odchod z Prahy ztížil mladému umělci přístup k aktuálním informacím. Rakovník byl tehdy pochopitelně na kulturní periferii, i když sem přiváděla výroba umělecké keramiky řadu kvalitních umělců a vytvářela trochu živější ovzduší.
Inspiroval se městem, jeho památnými místy i soudobým životem. Maloval ulice impresionistickou technikou volných skvrn, jemně a renoirovsky měkce. V dramatických scénách z vojenského prostředí vzpomíná na degasovské principy kompozice figur seřezávaných okrajem obrazu. V kresbě „Zahradnice“ se ozývá secesní dekorativnost a naopak v žánrových obrázcích Rakovničanů uvolněný štětcový rukopis a světlo maroldovského ražení. Právě žánrové studie rakovnických obchodníků, trhovkyň, žebráků a dalších typických postav z let 1912–1913 naznačuje ustalování zájmu a směřování k tvorbě cyklických tematických řad, které jsou pro další Pucholdovu tvorbu charakteristické.
V další vývojové fázi, v desetiletí 1915–1925, dozrává malířův osobní styl. Cyklus rakovnických historických architektur provedený v perokresbách a dřevorytech, podložený systematickým studiem, vznikal víc jak tři léta. Vyšel po válce v nákladu muzejního spolku jako soubor pohlednic a bibliofilský tisk s textem prof. J. Soukupa. Nezaměnitelně pucholdovská stylizace, sklon k dekorativnosti, osobní rukopis a trochu nezaujatě objektivistický postoj se tu projevují naplno.
Dvacátá léta, až po významný mezník v tvorbě – první a jedinou samostatnou výstavu v rakovnické sokolovně v červnu 1933, jsou časem soustavného malování a také zapojování se do tehdejších struktur uměleckého života. Puchold vstupuje do Jednoty umělců výtvarných. Byl to spolek konzervativní, jeho členové většinou zastávali důležité funkce ve školství a osvětě, takže měl i přídech jakési oficiálnosti. Výstavní činností a publikacemi (vydával časopis „Dílo“) se obracel k širokým středním měštanským vrstvám. „Jednoťáci“ dokázali vyhovět vkusu tohoto publika a svým způsobem jej i reprezentovali. S Jednotou vystavoval doma i v zahraničí až do čtyřicátých let.
Profesor Puchold trávil pravidelně každé prázdniny v Dalmácii. Krajina, moře, ostrovy, útesy, ale i vesnice a městečka na pobřeží a jejich obyvatelé se postupně stali dominantním tématem jeho veškeré produkce. Vyhovovala mu vypjatá barevnost a exotismus prostředí.
Malířův osobní styl se pořád vyvíjel, i přes to, že byl již umělecky i lidsky zralý (blížila se mu padesátka). Kolem roku 1925 by se jeho obrazy daly označit jako romanticky výrazové a realistické. Kolem roku 1930 prohlubuje úsilí o dekorativní účinek. V kompozicích se objevuje značně nadsazený kolorit, tvary obrýsovává arabeskovitou linií. Tyto obrazy získávají na monumentálnosti, ale nadužívání mechanických rukopisných klišé, jen částečně plošné řešení a popření funkce barvy ubírá těmto dílům hodně na živosti. Již na výstavě roku 1933 byly některé studie, především motivů krajin nebo památek na Rakovnicku, namalované stylem, který poznamenal celou pozdní nebo závěrečnou periodu Pucholdova celoživotního usilování. V obrazech „Klucná“ nebo „Křivoklát“ se představuje jako skvělý kolorista. Tvary buduje velkými plochami čistých a pestrých barev, položených velkorysými tahy polopastózního nánosu. Vyváženost a plnost koloritu doslova kontrastuje s předchozím Pucholdovým projevem. Tato plátna mají ohromný náboj a získávají si snadno obdivovatele.
Pro periodizaci závěru umělcovy tvorby nemáme spolehlivý pramen. Sám svoje díla nedatoval a tady se ztrácí i nepochybná linie stylového vývoje.
Profesor Rudolf Puchold odešel roku 1939 do výslužby. Během druhé světové války vyhasíná jeho aktivita v rámci Jednoty umělců výtvarných. Nemohl cestovat a tím přišel o důležité inspirační zdroje – svět se mu zužuje do mikrokosmů květinových zátiší a intimity krajinářských motivů.
Zemřel uprostřed práce 30. prosince 1947.
www.rabasgallwery.cz

Rudolf Puchold

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
???? - ????   Reálné gymnázium, Příbram (Příbram)
???? - ????   Uměleckoprůmyslová škola (1885 - 1945), Praha, Liška Emanuel, *1852
???? - ????   Uměleckoprůmyslová škola (1885 - 1945), Praha, Hofbauer Arnošt, *1869
???? - ????   Uměleckoprůmyslová škola (1885 - 1945), Praha, Preisler Jan, *1872

Rudolf Puchold

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Bratronice (Kladno), Bratronice (Kladno), do studentských let
???? - ????   Dalmácie
???? - ????   Praha, Praha
???? - ????   Příbram (Příbram), Příbram (Příbram)
???? - ????   Rakovník (Rakovník), Rakovník (Rakovník), ateliér - Masarykovo náměstí 437
???? - ????   Reálné gymnázium, Rakovník (Rakovník), mimo jiné učitl mimo jiné Vojtěcha Tittelbacha a Radomíra Koláře

Rudolf Puchold

rok od - do   student, škola, obec
???? - ????   Wenig Jan, *1910, Reálka, Rakovník (Rakovník)

Rudolf Puchold

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
???? - ????   Jednota umělců výtvarných (1898-1952), *1898

Rudolf Puchold

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1993/07/04 - 1993/09/12   Rudolf Puchold 1881-1947, Rabasova galerie Rakovník, Rakovník (Rakovník)
2002/02/07 - 2002/03/10   Rudolf Puchold: Užitá grafika, Rabasova galerie Rakovník, Rakovník (Rakovník)
kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
1924/03/15 - 1924/05/15   XXXVII. řádná jarní výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze se souborem prací Stanislava Lolka k jeho padesátinám, Obecní dům, Praha
1941/11/30 - 1941/12/21   III. rakovnický salon, Okresní muzeum a galerie, Rakovník (Rakovník)
1942/12/13 - 1942/12/27   IV. rakovnický salon, Stará pošta, Rakovník (Rakovník)
1950/11   Dobrý originál do malého bytu, Galerie Československý spisovatel (bývalá Galerie ELK), Praha
1983   XV. rakovnický salon, Rakovník (Rakovník), Rakovník (Rakovník)

Rudolf Puchold

katalog autorský
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2002   Rudolf Puchold: Užitá grafika, Rabasova galerie Rakovník, Rakovník (Rakovník)
katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1924   XXXVII. řádná jarní výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze se souborem prací Stanislava Lolka k jeho padesátinám, Jednota umělců výtvarných (1898-1952), Praha
  1942   IV. Rakovnický salon
  1950   Dobrý originál do malého bytu (Obrazy za přístupné ceny)
  1983   XV. Rakovnický salón
  N   Katalog rakovnické galerie
kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2000   České exlibris: Historie a současnost, Památník národního písemnictví, Praha
  2018   Moderní exlibris v českých zemích, Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov)
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1936   Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa (Česká Lípa)
  1993   Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
  1995   Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2000   5/ Tvůrci českého exlibris, České exlibris: Historie a současnost, 32-130
pozvánka autorská
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1993   Rudolf Puchold 1881-1947, Rabasova galerie Rakovník, Rakovník (Rakovník)
  2002   Rudolf Puchold: Užitá grafika (Veselé velikonoce), Rabasova galerie Rakovník, Rakovník (Rakovník)
adresář
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1926   Adresář výtvarných umělců československých, Syndikát výtvarných umělců československých, _
  1929   Adresář výtvarných umělců československých, Syndikát výtvarných umělců československých, _
  1935   Adresář činných členů Jednoty umělců výtvarných v Praze (Voršilská 139, telefon č. 48930), Jednota umělců výtvarných (1898-1952), Praha
  1937   Adresář výtvarných umělců československých, Syndikát výtvarných umělců československých, _
průvodce
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1973   Rakovníkem po velkých stopách, Městská osvětová beseda, Rakovník (Rakovník)

Rudolf Puchold

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1918   Píseň bohatýrská, Bedřich Kočí, Praha

Rudolf Puchold

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1938   Erbovní knížka na rok 1938, Vydal Řád, Praha

Rudolf Puchold

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2020   Svatý Václav v díle architekta Břetislava Štorma, Posel z Budče 37, 34-35