Jan Herain

* 14. 5. 1848, Hořovice (Beroun), Česká republika (Czech Republic)
† 11. 12. 1914, Praha, Česká republika (Czech Republic)
publicista, stavitel, památkář, sběratel

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01040766

poznámka:
V Hořovicích vychodil obecnou školu a také zde absolvoval stavební praxi u stavitele Antonína Hartmana (do r. 1866). Stal se stavebním inženýrem, projektantem u velké pivovarské firmy Novák a Jahn v Praze, v jejíchž službách procestoval mnoho evropských zemí. Navrhl plány pro řadu velkých pivovarů po celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Podle jeho projektů byly postaveny pivovary např. v Českých Budějovicích, na Královských Vinohradech, v Holešovicích a Bráníku. V sedmdesátých letech působil při přestavbě zbirožského zámku pro pověstného krále železnic Stroussberga a po roce 1900 zasedal v komisi pro dostavbu Karlštejna.
Z ideálních pohnutek opustil skvělou kariéru stavitele a věnoval se historii - nejprve jako pražský konzervátor a od r. 1904 jako stavební archivář města Prahy. Jeho péče o rozšíření znalostí a zachování pražských památek byla nezměrná. Byl členem mnoha kulturních a odborných spolků, 18 let předsedou Společnosti přátel starožitností a od r. 1913 členem České akademie. Napsal více než sto článků, statí i samostatně vydaných prací. Nejznámější je jeho doprovod k Jansově Staré Praze. Kostelu Nejsvětější Trojice v Hořovicích věnoval kopii obrazu Umírající sv. Xaverius od barokního malíře F. X. Balka. Jeho úsilím vzniklo i hořovické muzeum, jemuž vlastně opatřil největší část numismatické sbírky. Z jeho pozůstalosti získal městský archiv mnoho cenných výpisů z archivů a farních kronik. Zemřel v Praze v roce 1914.

Jan Herain

Herain, Jan. Stavitel. Památkář. Publicista. Sběratel archiválií, grafiky, obrazů a kreseb pro dějiny umění

Jan Herain se narodil 14. května 1848 v Hořovicích. Křtěn 15. května 1848 jako Jan Nepomucký Herain. Jeho rodiči Jan Herain, tovaryš cvokařský a Marie, dcera Kašpara Volavky a Kateřiny, rozené Svobodové. Kmotry při křtu Matěj Hošek a Marie Smetanová. Jan Herain navštěvoval obecnou školu v Hořovicích. Roku 1861 ukončil školní docházku do 4. třídy hlavní školy v Příbrami a byl přijat na tamní nižší reálku. Jan Herain se však soukromě učil u německého učitele Rudolfa Eichholze a do příbramské nižší reálky dojížděl jen vykonat povinné zkoušky. V letech 1863 až 1865 zednickým učněm u stavitele Alfreda Hartmanna v Hořovicích. U téhož stavitele vykonal i praxi v letech 1865 až 1867. Roku 1867 přišel do Prahy. Zaměstnán jako stavitelský kreslíř u stavitele Jana Kruliše v letech 1867 až 1870. V roce 1870 působil Jan Herain jako stavitelský kreslič na zámku Zbiroh. Jeho zaměstnavatelem byl podnikatel Bethel Henry Stroussberg. Jan Herain v 22 letech absolvoval přijímací zkoušky na český Královský stavovský polytechnický institut, obor stavitelství. Jeho učiteli na pražské české polytechnice byli Josef Niklas, Jiří Pacold, Jan Krejčí, Antonín Dvořák, a Vilém Bukovský. Po absolvování vysokoškolského studia se Jan Herain vrátil do firmy Jana Kruliše, kde působil ve funkci stavbyvedoucího v letech 1872 až 1873. V letech 1873 až 1874 Jan Herain byl zaměstnancem stavební firmy Josefa Slováka v Karlových Varech. Po návratu do Prahy Jan Herain hledal možnosti uplatnit se jako samostatný stavitel. Jednou z mnoha možných cest toho dosáhnout se mu jevila možnost být existenčně nezávislým prostřednictvím vhodně voleného sňatku. 3. února 1875 se oženil v novoměstském kostele sv. Jindřicha s Josefou, vdovou po zámečnickém mistru Františku Drskovi. A po 17 měsících hledání vhodného působení v oboru stavitelství zakotvil u pražské pivovarské firmy Novák a Jahn, v níž začal působit od 15. června 1876 jako stavební inženýr. Jan Herain složil zkoušku 20. června 1884 u technického oddělení místodržitelství a dekretem vydaným 6. října 1884 byl jmenován stavitelem pro pozemní stavby. Jan Herain byl 29. května 1885 ustaven znalcem v oboru stavitelství c. k. okresního soudu v Karlíně. 30. prosnce 1885 získal Jan Herain koncesi pro provozování živnosti stavitelské v okrese Karlín a 6. března 1888 mu byla udělena koncese pro provozování stavitelství v královském hlavním městě Praze. Jan Herain se podílel na stavbách a stavebních úpravách pivovarů v Praze, Čechách i a na Moravě.. Roku 1895 byl jmenován vrchním inženýrem s ročním platem 2.400 zlatých a představeným stavební kanceláře firmy Novák a Jahn.Jan Herain se podílel na všech významných zakázkách firmy Novák a Jahn, jež tato firma úspěšně plnila v hranicích rakousko-uherské monarchie a zemí sousedních. A Jan Herain jako uznávaný odborník se stal vyhledávanou celebritou v oblasti pivovarnictví. Dokonce obdržel nabídky stát se spolumajitelem jedné varšavské a jedné vídeňské pivovarnické firmy. Zajímavá a finančně výnosná kariéra mohla být zahájena.Avšak Jan Herain místo kariéry váženého podnikatele se rozhodl věnovat se plně svému zájmu postupně zpracovávat stavební dějiny Prahy, památky naší vlasti a také se věnovat zpracování slovníku českých výtvarných umělců jako náhrady za neúplný a nespolehlivý Dlabačův slovník. K realizací tohoto svého záměru se Jan Herain postupně připravoval i jako člen různých spolků včetně Umělecké Besedy a Společnosti Musea království Českého a jejího Archeologického sboru. V roce 1897 podnikl studijní cestu do Německa a Itálie. A tento postupný proces, v jehož průběhu Jan Herain pracoval pro firmu Novák a Jahn jen dopoledne, při čemž akceptoval snížení ročního příjmu z 2400 na 1800 zlatých a novoroční příplatek 500 zlatých, završil roku 1903, kdy byl ustaven stavebním archivářem královského hlavního města Prahy. Toto pracovní místo mu svými kontakty zajistil JUDr. Luboš Jeřábek. Jan Herain se měl věnovat popisu umělecké topografie Prahy. Janu Herainovi se podařilo sjednotit výzkum historie památky s výzkumem technického stavu dané památky. Ve své činnosti se Jan Herain řídil pocitem, že " cíl lidského úsilí" může být i " mimo sféru renty" a že je možné " odpoutati alespoň část sil ze zápřeže před slepě se řítícím vozem kariéry a spekulace ". Při svých výzkumech vývoje památkového bohatství Prahy a země České Jan Herain též postupně studoval život a dílo hraběte Františka Antonína Sporcka se záměrem prezentovat tuto osobnost našich dějin v co nejširším kontextu s danou dobou spolu s dalšími osobnostmi a umělci jeho kruhu. Jan Herain se zabýval též záměrem zpracovávat soupis historických a uměleckých památek svého rodného Hořovicka. Roku 1887 se stal členem kuratoria pražského městského muzea. V letech 1890 až 1891 působil jako člen výboru Umělecké Besedy, jejímž členem se stal roku 1875. V roce 1891 se stal členem výboru pro oddělení umění Jubilejní výstavy. Od roku 1892 byl činný jako konzervátor vídeňské c. k. Ústřední komise pro ochranu památek pro Prahu III a IV., Hořovice, Příbram a Smíchov. Opětovně v této funkci potvrzen 31. ledna 1908. Roku 1893 se stal členem výboru Jednoty pro obnovu kláštera blahoslavené Anežky. V letech 1894 až 1896 Jan Herain působil ve výboru Komise pro soupis památek stavebních, uměleckých a historických královského hlavního města Prahy. Od roku 1896 působil Jan Herain ve výboru Ústřední Matice školské. Roku 1897 působil jako člen a od roku 1898 jako referent Uměleckohistorické komise při Zemském výboru království Českého. Roku 1898 se aktivně podílel na prezentaci výstavy architektů a inženýrů. Je známo, že inicioval vytvořit Panorama bitvy u Lipan Luďkem Marodem a Václavem Jansou. Tím dokázal též pravdivost sentence o sobě, svých záměrech, že " v tichu samoty kouzlil s obrazy dávných dob a české slávy ". Roku 1899 Jan Herain ustaven přísedícím Archeologické komise při České akademii věd a umění. 1900 se stal členem ředitelství Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta. Roku 1903 začal Jan Herain působit i jako člen komise pro úpravu a dokončení prací na Karlštejně. V rámci všesokolského sletu roku 1907 zorganizoval šachový turnaj s mottem „ Porážka císaře Zikmunda od Jana Žižky z Trocnova u Německého Brodu r. 1422“. Roku 1908 přijal Jan Herain funkci předsedy pracovního výboru sjezdu na ochranu památek. Jako zástupce města Prahy působil Jan Herain ve výboru Národopisného muzea. Jan Herain je též zakládajícím členem Společnosti přátel starožitností českých v Praze, jejímž předsedou zvolen 23. května 1896 a o deset let později poctěn za své zásluhy jejím čestným členstvím. Od roku 1894 Jan Herain působil jako člen Komise pro soupis památek stavebních, uměleckých a historických královského hlavního města Prahy. Jan Herain již od samého počátku činnosti Klubu Za starou Prahu byl činný v jeho domácí radě v letech 1900 až 1907. Roku 1913 byl Jan Herain ustaven dopisujícím členem 1. třídy České akademie věd a umění. Aktivním členem byl Jan Herain v Ústřední Matici školské od roku 1896 a působil též v orgánech tělocvičné jednoty Sokol. Roku 1906 podpořil činnost Ústřední matice školské darem 1000 korun. Jan Herain současně byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné a v letech 1901 až 1903 působil za uvedenou politickou stranu ve sboru obecních starších královského hlavního města Prahy. Funkci stavebního archiváře hlavního města Prahy vykonával od roku 1904 až do své předčasné smrti. Při volbě do této funkce 24. listopadu 1903 dostal Jan Herain přednost před stavitelem Božou Dvořákem, stavitelským úředníkem Rudolfem Honsem a přednostou tovární kanceláře Viktorem Prischnigem. Jako stavební archivář působil Jan Herain nejprve na IV. odboru stavebního úřadu a od roku 1906 v archivu města Prahy. Jan Herain budoval soustavně sbírku fotografií pragensií. Jan Herain již od roku 1888 spolupracoval s redakcí významné české encyklopedie s názvem Ottův slovník naučný, kde se podílel zejména na redakčním zpracovávání pojednání o stavitelství a jeho významných památkách. Roku 1891 se Jan Herain, Zikmund Winter a Jiří Stibral podíleli na ustavení nadace Malého náměstí. Pozoruhodná byla jeho přednášková činnost a výklady na vycházkách a zájezdech. Roku 1878 se aktivně zúčastnil diskuse o malířském bratrstvu v Praze, iniciované edicí od Pangerla, Tadry a Patery. Roku 1886 se aktivně zúčastnil diskuse o pravosti rukopisů královédvorského a zelenohorského. Ve výtvarném odboru Umělecké Besedy v letech 1889 až 1890 konal přednášky na téma Koruny císaře Leopolda II. v Praze. V roce 1899 konal v tomto odboru cyklus přednášek o životě některých výtvarných umělců. V literárním odboru Umělecké Besedy přednášel Jan Herain 18. listopadu 1893 o stavbě Svatovítské katedrály – symbolu české státnosti. 20. května 1895 poutavě vyprávěl o památkách Židovského hřbitova. Ve Spolku architektův a inženýrů království Českého přednášel 29. března 1899 Epizody ze života výtvarných umělců pražských, 27. října 1899 Jan Herain přednášel v uvedeném Spolku architektův a inženýrů na téma Hájení Prahy proti Švédům 1648. 12. dubna 1901 měl Jan Herain přednášku na téma Jména(Názvy) ulic a domů ve Staré Praze. 15. prosince 1901 Jan Herain přednášel na téma Zprávy pochybné o umělcích a památkách pražských. 27. listopadu 1903 přednášel o různorodých technickohistorických reminiscencích dějin umění v Praze. 20. února 1903 Jan Herain přednášel na 17. týdenní schůzi Spolku architektů a inženýrů v království Českém na téma O výtvarných umělcích pražských po roce 1620 s hlavním zřetelem na život a dílo Václava Vavřince Reinera a Václava Špačka. 23. prosince 1904 přednášel Jan Herain o restauraci novoměstské radnice pražské. 12. prosince 1901 byla pořádána přednáška Jana Heraina O staré Praze v klubu novoměstských voličů Národní strany svobodomyslné. 19. března 1902 se Jan Herain zúčastnil v Malostranské besedě rozpravy o úpravách Malé Strany spolu s Antonínem Balšánkem, Vojtěchem Fričem, Janem Místeckým, malířem K. L. Klusáčkem, Antonínem Sakařem a L. Pinkasem. Obdobně byla intenzivní i Herainova osvětová činnost ve výboru pro oddělení umělecké a retrospektivní Jubilejní výstavy roku 1891. Jan Herain byl aktivním členem výboru Národopisné výstavy roku 1895, zejména v jejím výboru retrospektivním. Součástí Staré Prahy byla též rekonstrukce rynečku staroměstského s kostelem sv. Linharta počátkem 17. století. V době konání výstavy architektů a inženýrů roku 1898 Jan Herain jako předseda oddělení retrospektivy inicioval již zmíněné panorama bitvy u Lipan Luďka Maroda a Václava Jansy. Roku 1905 se Jan Herain zúčastnil kampaně proti vrchnímu elektrickému vedení tramvajové dráhy po Karlově mostě, schváleném městskou radou 23. července 1901. Kampaň se zdařila. František Křižík vyprojektoval spodní vedení elektrického proudu pro tramvajovou trať přes Karlův most. Tramvaj pak jezdila přes Karlův most v letech 1905 až 1908. 21. ledna 1906 měl Jan Herain výklad o dějinách a uměleckých památkách kostela sv. Václava na Proseku v rámci vycházky Společnosti přátel starožitností českých v Praze. 26. srpna 1906 podal Jan Herain výklad o památkách Nelahozevse a Veltrus v rámci výletu již zmíněné Společnosti. Jan Herain se aktivně podílel na činnosti pracovního výboru sjezdu na ochranu památek, konaném 14. června 1913. Jeho spolupracovníky v uvedeném výboru byli Jan Hellich, Zdeněk Wirth, František Zuman, Václav Vojtíšek, Josef Wiesner, Albín Stocký, Alois Bouda, Jan Emler, Karel Guth, František Khol, Josef Koudelka, Karel V. Adámek, Karel Prokop, Václav Vilém Štech a Josef A. Jíra. V letech 1894 až 1914 bydlel Jan Herain u svého bratra Václava Heraina v ulici U řetězové lávky čp. 567/III. Jan Herain rád poseděl se známými u dobrého moku v některé příjemné hospůdce malostranské či staroměstské, beseduje s nimi o zajímavých událostech té doby a také o centru svého zájmu – o památkách. Sbírku více než 500 fotografií pražských portálů, jež vznikala za aktivní podpory magistrátního presidiálního rady Františka Boháčka a aktivní spolupráce Františka Dvořáka. Jan Herain z větší části prezentoval na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory v Praze roku 1908 a na výstavě Svazu českých měst při příležitosti jeho sjezdu roku 1911. Od roku 1913 byla v prostorách Staroměstské radnice instalována trvalá výstava fotografií památek českých měst. Jan Herain svou ikonografickou sbírkou inicioval a podporoval tzv. historickou malbu a její mistry včele s Václavem Brožíkem. Jako památkář však rezignoval na obranu Krennova domu čp. 936/I na Staroměstském náměstí před jeho zbořením. Moc, vliv, finanční machinace lobby, usilující o likvidaci Krennova domu byly nad Herainovy síly. Obdobně tomu se stalo i v cause tzv. kolkovny v Dlouhé třídě čp. 922/I.. a v cause tzv. průlomu U Klíčů na Malostranském náměstí, kdy demolovány domy čp. 270/III., 269/III. a 298/III. a též v cause Hrachovského domu čp. 268/III., zbořeném roku 1904. Těch proher s mocnou lobby stavebníků bylo ostatně více. Z výher nad uvedenou lobby lze zmínit snad jen zamezení vybudovat železniční spojení Jelením příkopem na Buštěhradskou dráhu a vést ozubnicovou dráhu Nerudovou ulicí, ač i s těmito projekty vyslovila městská rada bezprecedentní souhlas. Jan Herain také proslul svým odmítavým postojem osadit originály soch na Karlův most po pustošivé povodni roku 1890. Jan Herain zatvrzele odmítal tzv. moderní výstavbu Prahy. Byl toho názoru, že tzv. moderna chce " odstranit vše, co by na staré slohy upomínalo, poněvadž doba našeho umění musí býti od starého umění samostatná, proto: pryč s hlavní římsou, pryč se sloupy a břevnovím, pryč s orámováním oken a dveří na fasádě, žádný sokl a žádná rustika, vůbec vše vymýtit, co dřívější slohy dělaly - neboť nastává honba za originalitou ". Moderna a vše s ní spjaté v něm vyvolávaly tísnivé pocity, jež ztvárnil Jaroslav Vrchlický slovy: " mizí stará náměstí" a " nová kynou, fádní, prázdná, s moderních domů spleenem ...Dnes když chodec zbloudilý noční chvílí kráčí městem zkaženým novou dobou, ani neví, netuší, co let vírem ztratili vnuci ". Na podzim 1912 začalo Jana Heraina trápit vážné onemocnění. Zlepšit zdravotní stav nepomohl ani léčebný pobyt v Luhačovicích v létě 1913 ani delší zdravotní dovolená v Hořovicích roku 1914. Svým známým si trpce stěžoval: „ Raději bych umřel – to není již život.“ Ještě 2. prosince 1914 Jan Herain pracoval v archivu, kde připravoval studii o kapli Betlémské. O devět dní později zemřel.
Jan Herain byl profesí stavitel. Proslul však především jako propagátor ochrany památek, památkář. Byl dobrým přednašečem. Uměl posluchače zaujmout. Spolupracoval se Spolkem českých architektů a inženýrů, Klubem Za starou Prahu, Společností přátel starožitností českých v Praze, Uměleckou besedou a s dalšími spolky, jejichž členové nezůstávali lhostejní k neblahému osudu mnohých stavebních, uměleckých a historických památek naší vlasti. Jan Herain byl autodidaktem v historii a historii umění. Archivní dokumenty považoval za jediný prostředek určení památky plně podle rčení „ quod non est in actis, non est in mundo“. Jan Herain nestudoval odbornou literaturu a nečinil komparaci písemných pramenů s vývody dalších odborníků. Jana Heraina při jeho výzkumech památek zajímaly zejména rodinné zprávy, změny majetkové, zajímavé historky ze života výtvarných umělců a dalších osobností, spjatých s danou zkoumanou památkou. Umělecké dílo tím však bylo podle mínění jistých odborníků upozaďováno. Je však nutné uvést, že Jan Herain neakceptoval plně metodu historické praxe. Nepodařilo se mu z tohoto důvodu vytvořit dílo širší koncepce. Přitom však jeho statě mají nezastupitelnou roli při dalším poznávání daných historických událostí, stavebních, uměleckých a historických památek a života a díla jednotlivých výtvarných umělců a dalších významných osobností naší vlasti. Jan Herain napomohl např. zpracovat publikaci o Petru Brandlovi, vydanou roku 1911. Jeho lístkový rejstřík se zprávami o jednotlivých výtvarných umělcích a dalších osobnostech je vynikajícím pramenem pro zpracování jejich životních osudů a činností včetně jejich díla. Jan Herain díky své erudici pomáhal zpracovávat R. Kronbauerovi jeho historické zprávy pro časopis Máj. Jan Herain vytvořil sbírku pečetí českých měst v rozsahu cca 2000 kusů. Podporoval sbírkotvornou činnost muzea v Hořovicích a i jinak se podílel na činnosti muzea svého rodného města. Dopisem z 28. prosince 1884 upozornil Jan Herain pražskou městskou radu na jisté chyby a nesrovnalosti polychromovaných znaků na staroměstské mostecké věži a nutnost oprav památek hlavního města království. Své studie začal Jan Herain publikovat v době svého působení ve firmě Novák a Jahn. V letech 1887 až 1894 jeho studie vycházely v Šimáčkově Světozoru. V roce 1893 Herainův článek Slovo o bourání Melantrichovy tiskárny inicioval ustavení Komise pro soupis památek historických a uměleckých královského hlavního města Prahy roku 1894 za tvůrčí pomoci Vladimíra Péra. Neshody s nakladatelstvím znamenaly konec vydávání pozoruhodného díla Malebné cesty po Praze. V rámci sporu o zbourání kostela sv. Lazara při úpravách novoměstské radnice. Jan Herain usiloval zachovat kostel sv. Lazara a vhodně tuto zajímavou sakrální památku využít pro kulturní účely. Avšak zvolení zástupci ve vedení města měli jiný názor a kostel sv. Lazara byl na jejich příkaz zbořen (K.: Centrální komise vídeňská pro ochranu uměleckých památek a stavební památky pražské. Architektonický obzor,12/1913, s.69,78-80,). Herainova ikonografická sbírka byla několikrát zpřístupněna široké veřejnosti a v l. 1911 a 1913 získala stálou expozici na Staroměstské radnici. Herainovým úmrtím "ztratila stará Praha velmi vřelé srdce, archiv pracovníka z nejpilnějších, přátelé archeologie svého rádce a populárního vykladače, věda a literatura skromného sběratele materiálu, z něhož se bude pevně budovati ještě po desetiletích ".



Dílo:
Janu Herainovy v jeho stavitelské profesi byly přidělovány stavby a úpravy pivovarů, lihovarů, jejich projekty po stránce technické a stavitelské. Zpracovával rozpočty a odhady realizovaných projektů. Často zastupoval firmu Novák a Jahn i mimo území českých zemí. Procestoval Polsko, Halič, Bukovinu, Rakousko, Štýrsko, Krajinu, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko a Rumunsko. Ve svých projektech umisťoval administrativní budovu před výrobním komplexem pivovaru či lihovaru.

České Budějovice
Podle projektu Jana Heraina byly vystavěny budovy Českého akciového pivovaru, známého pod názvem Budvar. Pivovar založen roku 1895.

Mirešov
Roku 1879 se podílel na výstavbě pivovaru a sladovny Františka Mareše v Mirešově. Roku 1881 byl komplex doplněn o léžákové sklepy a lednici.

Příbram
Roku 1881 se Jan Herain podílel na přestavbě příbramského pivovaru na parní provoz.

Praha
Roku 1882 působil Jan Herain jako stavitel při výstavbě pivovaru Jana Urbana na Slovanech.
Roku 1882 zajišťoval Jan Herain realizaci projektu přestavby pivovaru Josefa Kašpara v Práčích. Jan Herain zpracoval též projekt výstavby Prvního společenského pivovaru pražských sládků v Bráníku, ul. Údolní 1/212. Budovy pivovaru postaveny r. 1898. Administrativní budova pochází z r. 1900. Jan Herain zpracoval také projekt výstavby Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích v ulici U průhonu č.7,9,11/800. Založen r. 1895. Výstavba budov hotova r. 1897. Nyní zde dotvářeno kancelářské centrum. Jan Herain je též autorem projektu výstavby Měšťanského pivovaru na Královských Vinohradech, Korunní třída čp. 810/106, založeném r.1893.Výstavba hotova r. 1894. V l. 1921-1933 v zahradě filmové ateliéry AB. Budovy pivovaru silně poškodil požár r. 2000. Nyní zde dotvářen Královský dvůr.

Znojmo
V letech 1882 až 1883 Jan Herain zajišťoval přestavbu Mauralova pivovaru na parní provoz.

Publikace, statě, a články:

- Jakub Bassevi z Treyenberka, člen zlopověstného mincovního družstva z r. 1622-1623. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických královského hlavního města Prahy,4/1912, s.63, 5/1913, s.179,
- Bedřich Bernau. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 12/1904,s.32-35,
- Brána Písecká či Bruská na Malé Straně v Praze. Časopis Společnosti přátel staroitností českých v Praze, 12/1904, s. 109-122,
- Braunova Pieta v Křimicích u Plzně. Časopis Solečnosti přátel starožitností českých v Praze, 21/1913,s.36,
- Bronzová socha sv. Jana Nepomuského na mostě pražském. Světozor, 22/1888,s. 414, 428,
- Černinský palác na Hradčanech. Světozor, 24/1890, s.252,
- Dějiny stavitelství v Čechách jako IX. Část stati Dějiny kulturní Čech. Ottův slovník naučný, 6/1893,s. 388-414,
- Dientzenhoferovský dům na Újezdě v Praze. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 22/1914,s. 151-156,
- Dražba na pozůstatky sbírek z královské klenotnice na Hradčanech roku 1782. Památky archeologické a místopisné, 24/1910-1912,sl. 492,
- Dva Čechové žatečtí. Dr. Edvard Herbst alias Podzimek. Krocín z Drahobejle alias Šafránek. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 1/1893, s. 42-44,
- Petr Antonín Xaver Hillinger, malíř miniatur. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 14/1906,s. 51-53,
- Hlavní oltář v kostele sv. Havla nad Zbraslaví. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 11/1903, s.43-44,
- Hlavní oltář v kostele (sv.) Karla Boromejského ve Vídni, dílo Ferd.(nanda) Max.(miliána)Brokoffa. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 19/1911,s.5-9,
- Holubice. Sborník Budeč a okolí. 1905
- Hradební věž Starého Města Pražského. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 14/1906,s. 108-111,
- Husova socha na Pankráci. Národní listy, 17. ledna 1900, č. 16,
- Inventář mobilií Maislovské školy. Kalendář česko-židovský, 1913-1914, s. 165,
- Jak se jeví historický vývoj Prahy s okolím. Přednáška v okresní poradě učitelstva měšťanských škol pražských dne 17. října 1905
- Jména obětí svatodušních bouří roku 1848 pohřbených v nádvoří emauzského kostela. Národní politika, 5. května 1905, č.122, 11. června 1905, č.159,
- Jsou v Emauzích pochováni studenti ? Národní listy, 30. duben 1905, č. 118,
- Karel Škréta /1610-1674/. Příspěvek k ocenění jeho díla. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 18/1910,s.41-51, (spoluautorem Paul Berger)
- Karlštejn. Ottův slovník naučný, 13/1898, s.1078-…
- Karlův most v Praze. V Praze, Umělecká Beseda 1908. Vydáno jako členská premie na rok 1909.
- Kde jest nejstarší patník v Praze. Světozor, 21/1887, s.507,
- Kdy rod Trmalů z Toušic vymřel. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze,17/1909, s. 174,
- Klášter sv. Mikuláše na Starém městě. Zprávy Komise pro soupis stavebních uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 1/1904, s.59-…
- Kocandy a Drahobýl. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 2/1894, s.54-55
- Korridor ve Valdštýnském paláci v Praze III. Architektonický obzor,6/1907,s.20,24,
- Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě Pražském. Architektonický obzor,5/1906,s.37,38,42,
- Kostel sv. Klimenta ve Vodolce. Architektonický obzor, 1/1902, s.5-6,
- Kostel sv. Lazara na Novém městě pražském. Světozor,21/1887, s. 174,
- Kostel sv. Václava na Proseku. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 5/1913,s.36,
- Kotce před kostelem sv. Havla v Praze. Světozor, 25/1891, s.214, 226,
- Králův dvůr u Prašné brány v Praze. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 2/1910,s.37-47,3/1911,s.52-74,
- Beneš Lounský jinak Benedikt Reta z Pistova, královský kameník a jeho rod. Památky archeologické a místopisné, 14/1887-1889,s.497-500,563-570,
- Lovecký pomník císaře Karla VI. v Hlavenci. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 22/1914, s.15-22,
- Malebné cesty po Praze. II. Malá Strana I. Spolu s Eduardem Heroldem (zesnulým 5. srpna 1895). 1896. s. 273-396,
- Mědění chrličové na pražské hvězdárně. Světozor, 24/1890, s. 36,
- Mizící pohledy na Staré město. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 2/1910, s.70,
- Na Bílé Hoře. Osudová událost z českých dějin. Líčí Dr. Josef Teige, Hanuš Kuffner a Jan Herain. V Praze 1911 (Z událostí pobělohorských. Vznik a stavba kostelíka Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře)
- Náhrobek vlašského stavitele Lucheseho. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 4/1912,s. 95-98,
- Nález starých freskových maleb v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Světozor, 21/1887,s.671,686,
- Nález zbytků sgraffit v arcibiskupském paláci č. 56 na Hradčanech. Architektonický obzor, 2/1903,s.23,
- Nástropní malby v bývalém domě hraběte Jana Petra Straky na Malé Straně. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 2/1910,s.48,
- Nosticův palác v Praze na Malé Straně. Architektonický obzor,11/1912,s.69-70,
- Nově objevená sgrafita na průčelí sýpky v Bakově. Zlatá Praha, 18/1901, s.118,
- O bývalé kapli sv. Matouše na Hradčanech. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 4/1912, s.49,5/1913, s.178,
- O bývalé klášterní budově slovanských benediktinů při chrámu sv. Mikuláše na Starém městě Pražském. Zprávy komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy,1/1904,s.62-70,
- O historické mapě města Smíchova. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze,5/1897, s.26-29,
- O pochybných jménech některých ulic pražských. Světozor, 23/1889, s. 226, 239,
- O přestavbě emauzského chrámu v Praze. Národní listy, 11. 1. 1886, č. 11,
- O původu a narození Ferd.(nanda) Břet.(islava) Mikovce. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 21/1913,s.33-35,
- O původu názvu kostela Panny Marie pod řetězem na Malé Straně. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 5/1913, s.176,
- O slavném českém staviteli Beneši Lounském. Národní listy, 14. 8. 1887, č. 222,
- O stavbě staré sněmovny na hradě pražském. Architektonický obzor,9/1910,s.28-30,
- O Vyšehradě starém i novějším. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze,11/1903, s.23-35,
- O zakládání měst v Čechách. Přednáška na III. Sjezdu českých měst v Klatovech 21. – 23.srpna 1909. Stenografický protokol o jednání sjezdovém, s.55
- Období slohu románského, renaissančního a barokního v Hlavním katalogu a průvodci po výstavě architektury a inženýrství r. 1898.
- Obec Slánská koupila v Praze dům v Kaprově ulici r. 1615. Slánský obzor, 22/1914, s.13,
- Osudy zvonů umíráčků z popravišť. Světozor, 23/1889, s.95,
- Pavilon a gloriet v bývalé c. k. botanické zahradě na Smíchově. Architektonický obzor, 1/1902,s.46,
- Pamětní desky z bývalého kostela sv. Ondřeje. Světozor, 22/18888, s.378,
- Pod vlivem Hájkovy Kroniky. Světozor, 24/1890, s.264, 359, 371,
- Poprava na Staroměstském rynku v Praze 21. června 1621. Zpráva Pavla Skály ze Zhoře a jiné soudobé zprávy o popravě. Josef Teige, Jan Herain. V Praze 1904
- Portál a terrasní motivy zahrady při kostele sv. Jana na Skalce. Architektonický obzor, 1/1902,s.54,
- Portál ku nádvoří kláštera Strahovského v Praze na Hradčanech. Architektonický obzor, 5/1906,s.30,
- Pražské fontány I. Fontána v císařské zahradě. Architektonický obzor, 3/1904, s.6-7,
- Pražské fontány II. Medvědí fontána na Smíchově. Architektonický obzor, 3/1904, s.15,Kašna na druhém nádvoří hradu pražského. Architektonický obzor, 3/1904, s.18-19,
- Pražské fontány III. Renaissanční mříž studny na Malém náměstí v Praze. Architektonický obzor, 3/1904, s.23,
- Pražské fontány IV. Empírová kašna F. Lederera nyní v Novoměstském sadu v Praze. Architektonický obzor, 3/1904, s.27-28, 31,
- Pražské fontány V. Kašna před bývalou novoměstskou radnicí na Karlově náměstí. Architektonický obzor, 3/1904, s.39-40,
- Pražské fontány VI. Morový sloup spojený s kašnou na horním Malostranském náměstí v Praze. Architektonický obzor, 3/1904, s.48,
- Pražské fontány VII. Pomník císaře Františka I. s fontánou na Nábřeží v Praze. Architektonický obzor, 5/1906,s.4,8,11-12,
- Pražské portály kostelů, paláců a patricijských domů XIV. – XIX. století. V Praze, B. Kočí 1911
- Proslulí stavitelé v Čechách. Světozor, 27/1893, s.303,
- Průčelí kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 4/1912, s.77,
- První měšťanský pivovar v Praze. Technický obzor, 1897, s.65,
- Příspěvek k dějinám řetězového mostu v Praze. Světozor, 21/1887,s.748,763,
- Příspěvky k životopisu stavitele Matěje Ondřeje Kondela. Sborník městského historického musea v Plzni, 3/1914, s.119-120,
- Románský obloučkový vlys na apsidě kostela v Údlicích. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 19/1911,s.61-63,
- Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči se stanoviska historicko stavitelského. Sborník Budeč a okolí 1905.
- Sbírka obrazů ing. R. Jahna v Praze. Praha 1902
- Sgraffitová výzdoba průčelí kostela sv. Jakuba v Dolní Olešnici u Hostinného. Architektonický obzor, 2/1903, s.26, 30-31,
- Stará Praha. 100 akvarelů Václava Jansy popisuje Jan Herain. Praha, B. Kočí 1902.
- Staroměstský rynk v Praze. Praha, Společnost přátel starožitností českých v Praze 1908 (spoluautorem Josef Teige)
- Stavební dějiny královského hlavního města Prahy. Katalog pavilonu královského hlavního města Prahy na výstavě Obchodní a živnostenské komory v Praze 1908
- Stavitelské památky král.(ovského) města Rakovníka. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 11/1903, s.77-84,
- Štuková výzdoba na klenbách kostela sv. Klimenta v Bubnech a zahradní pavilon při panském dvoře tamže. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 4/1912, s.84,
- Škréta Karel. V Praze 1910. (spoluautorem Paul Berger)
- Tepané kytice na průčelí kostela sv. Salvatora v Praze. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 15/1907, s.22-24,
- Tycho Brahe. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 9/1901, s.105-130, (spoluautorem Jindřich Matiegka)
- Újezdská brána v Praze. Světozor, 25/1891, s.202,
- Vnitřek kaple sv. Jana Křtitele v arcibiskupském paláci na Hradčanech. Architektonický obzor,5/1906,s.11,
- Vybírání cla a mýta obcí Starého Města Pražského v branách malostranských, pak o známce branného. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 14/1906,s.111-120,
- Vyhození místodržících z české kanceláře r. 1618. Národní listy, č.78, 19. 3. Příloha a č. 79, 20. 3. 1886,Příloha
- Vykopané zbytky románské kaple sv. Vavřince na Vyšehradě. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 11/1903, s.145-156,
- Vykopávka starého špitálního kostela Panny Marie před Týnem. Památky archeologické a místopisné, 25/1913, sl.133-146, 217-226,
- Výstava pohledů a česká města. Ze sbírky Jana Heraina, stavebního archiváře královského hlavního města Prahy. Katalog ( s pomocí Dr. K. Gutha) s názvem Výstava technicko-zdravotní sekce Svazu českých měst v království Českém od 15. do 22. října 1911 ( u příležitosti IV. sjezdu českých měst)
- Vyšehrad starý i novější. Knihovna Ze staré Prahy, 1/1904,
- Vzpomínky. Vzpomínka na Josefa Baráka. O Janu Nerudovi. Jak vznikla pamětní deska Jana Nerudy na domě čp. 233-III. O Karlu Sabinovi. Půlstoletí Národních listů, 1910,s.71,
- Z letního sídla Mánesových. Vzpomínky na paměť 30tileté činnosti Umělecké Besedy. Praha 1894,s.81-85,
- Z minulosti kostela sv. Jindřicha v Praze na Novém městě pražském. Architektonický obzor,7/1908,s.5-6,10,11,
- Z Prahy. Oltář vojenského kostela sv. Jana Nepomuského na Hradčanech. Nález býv. hradebního příkopu u sv. Martinské brány na Perštýně. Kostel sv. Martina. Malované stropy. Mariánský sloup na Staroměstském rynku. Soše sv. Prokopa na Karlově mostě. Pomník Radeckého. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 12/1904, s.130-132,
- Zadní vchod do Královského dvora v Dlouhé třídě (čp. 922-I). Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 13/1905, s. 116-121,
- Založení Nového města pražského Karlem IV. Zprávy Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 3/1892,s….
- Zámek s loggií v nádvoří v Černém Kostelci. Architektonický obzor,7/1908,s.12,17-18,
- Zámek Troja. Světozor, 28/1894, s.35,
- Zámek Troja u Prahy, Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze,17/1909,s.118-122,
- Zbytek skládacího oltáře z Betlémské kaple. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 12/1904, s.147-150,
- Ze staré Prahy. Bronzová fontána v král.(ovské) zahradě na hradě pražském. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 12/1904, s.56-66,
- Znak Felixe hraběte Vršovce Sekerky ze Sedčic. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 5/1913, s.169,
- Zpráva o 20 ukradených obrazech z královské klenotnice na Hradčanech. Památky archeologické a místopisné, 24/1910-1912,sl. 492-493,
- Zprávy o sochaři Josefu Malínském. Zprávy Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, 5/1913, s.126-133,
- Žaloba Cipriana Bílka, malíře na Starém městě pražském, na Matyáše Hutského, taktéž malíře staroměstského. Památky archeologické a místopisné, 24/1910-1912, sl. 493,
- Železný kříž se sanktusové vížky kostela sv. Klimenta v Karlově ulici v Praze byl r. 1892 opraven. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, 15/1907, s.60,
- Jan Herain mrtev. Architektonický obzor,13/1914,s.112,


Je zde však zaznamenána jen část údajů o jeho životě a díle. Máte-li informace pro doplnění údajů o životě a díle Jana Heraina, laskavě nám je pošlete na náš web.

Pro "artarchiv" zpracoval v Praze dne 12. 11. 2011 VT.

Jan Herain

 

Jan Herain

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
1870 - 1872   Český polytechnický ústav, Praha, Pacold Jiří, *1834
1870 - 1872   Český polytechnický ústav, Praha, Niklas Josef, *1817

Jan Herain

rok od - do   instituce, obec, poznámka
1867 - 1914   Praha, Praha, 1867 zaznamenán jeho pobyt v Praze. Nastoupil jako kreslič u stavební firmy Jana Kruliše. V l. 1870-1872 se dal zapsat jako mimořádný posluchač pražské polytechniky. R. 1876 nastoupil u firmy Novák a Jahn. 1903 se stal vedoucím kanceláře uvedené firmy. Firma Novák a Jahn se specializovala zejména na stavbu pivovarů. Roku 1882 působil Jan Herain jako stavitel při výstavbě pivovaru Jana Urbana na Slovanech. Roku 1882 zajišťoval Jan Herain realizaci projektu přestavby pivovaru Josefa Kašpara v Práčích. Jan Herain zpracoval též projekt výstavby Prvního společenského pivovaru pražských sládků v Bráníku, ul. Údolní 1/212. Budovy pivovaru postaveny r. 1898. Administrativní budova pochází z r. 1900. Jan Herain zpracoval také projekt výstavby Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích v ulici U průhonu č.7,9,11/800. Založen r. 1895. Výstavba budov hotova r. 1897. Nyní zde dotvářeno kancelářské centrum. Jan Herain je též autorem projektu výstavby Měšťanského pivovaru na Královských Vinohradech, Korunní třída čp. 810/106, založeném r.1893.Výstavba hotova r. 1894. V l. 1921-1933 v zahradě filmové ateliéry AB. Budovy pivovaru silně poškodil požár r. 2000. Nyní zde dotvářen Královský dvůr.Jan Herain však časem opustil relativně lukrativní zaměstnání u stavební firmy, neb se chtěl věnovat ochraně a výzkumu pamáek uměleckých a historických. Od 1. 1. 1904 se stal výkonným stavebním archivářem hlavního města Prahy. Toto pracovní místo mu svými kontakty zajistil JUDr. Luboš Jeřábek. Jan Herain se měl věnovat popisu umělecké topografie Prahy. Janu Herainovi se podařilo sjednotit výzkum historie památky s výzkumem technického stavu dané památky.
1879 - 1879   Mirešov, Roku 1879 se podílel na výstavbě pivovaru a sladovny Františka Mareše v Mirešově. Roku 1881 byl komplex doplněn o léžákové sklepy a lednici. Příbram
1881 - 1881   Příbram (Příbram), Příbram (Příbram), Roku 1881 se Jan Herain podílel na přestavbě příbramského pivovaru na parní provoz.
1882 - 1883   Znojmo (Znojmo), Znojmo (Znojmo), V letech 1882 až 1883 Jan Herain zajišťoval přestavbu Mauralova pivovaru na parní provoz.
1895 - 1896   České Budějovice (České Budějovice), České Budějovice (České Budějovice), Podle projektu Jana Heraina byly vystavěny budovy Českého akciového pivovaru, známého pod názvem Budvar. Pivovar založen roku 1895.

Jan Herain

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1929   Olšanské hřbitovy, Pražská akciová tiskárna, Praha
  2004   Členové České akademie věd a umění 1890 - 1952, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  2018   Pražské vize (Fantastické stavby, které nikdy nevznikly), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2006   Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  2016   Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (1. svazek A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2014   Sto let od smrti významného stavitele pivovarů a prvního pražského památkáře Jana Heraina, Zprávy památkové péče, 74.ročník, 5.číslo, 422-424

Jan Herain

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  nedatováno   Stará Praha (100 akvarellů Vácslava Jansy), Bedřich Kočí, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1928   Z prvního století stavby nynějšího chrámu svatovítského 1372 - 1378., Svatováclavský kalendář na jubilejní rok 1929, 149-150