Otakar Červinka

* 20. 5. 1925, Lázně Toušeň (Praha-východ), Česká republika (Czech Republic)
24. 5. 2002, Lázně Toušeň (Praha-východ),
pedagogika, chemie

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Otakar Červinka, prof. dr. Ing. DrSc., chemik
* 20. 5. 1925 v Toušeni, kde žije s rodinou. Po maturitě na brandýském gymnasiu 1944 absolvoval 1949 jako žák prof. R. Lukeše Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství v Praze, kde se po získání doktorátu technických věd (1950) celoživotně věnoval pedagogické, vědecké a výzkumné práci (DrSc. 1970, prof. 1990). Roku 1964 se stal proděkanem, v letech 1969-1971 vedoucím katedry organické chemie. Působí komisích pro obhajoby kandidátských a doktorských prací (na VŠCHT i v ČSAV), jako předseda České komise pro nomenklaturu organické chemie a předseda odborné skupiny organické chemie při České společnosti chemické. V roce 1971 založil na VŠCHT cyklus přednášek každoročně dosud se opakujících "Publikum z organické chemie", a působí více než 20 let jako organizátor a předseda konferencí "Pokroky v organické a farmaceutické chemii" na zámku v Liblicích u Mělníka. Přednášel rovněž v zahraničí, kde je řazen k předním odborníkům svého oboru, mj. v Maďarsku (1957), v Polsku (1973, 1979), v Německu v Halle (1962), Mohuči (1968, 1980, 1989, 1991, 1994), Řezně (1989), Bonnu (1969, 1980), Bochumi (1980, 1989), Saarbrückenu (1980) a Cáchách (1991), ve Švédsku na universitě v Lundu (1969, 1990), ve Švýcarsku na konferencích o stereochemii v Bürkenstocku, ve Francii na universitě v Orsay u Paříže (1978) a na ústavu přírodních látek v Gif sur Yvette (1978), při přednáškovém turné (1966) na universitách v Londýně, Cambridgi, Birminghamu, Sheffieldu a Norwichi. Přednášel též u farmaceuticky zaměřených firem: Roussel Uclaf (Paříž - Romainville), Merck (Darmstadt), Hoechst-Pharma-Forschung (Frankfurt n/M). Jeho redukce opticky aktivními alkoxylithiuminiumhydridy byla převzata do standardní metodiky tohoto úseku chemie jako Červinkova reakce. Doma i v cizině publikoval více než 200 původních prací zejména o asymetrických reakcích a reakcích enaminů, je autorem či spoluautorem 26 odborných monografií a vysokoškolských učebnic, mj. Základy stereochemie a konformačního rozboru (1966 s K. Bláhou a J. Kovářem, v rozšířené podobě vyd. též anglicky 1970 a rusky 1974), Mechanismy organických reakcí (1976, 1982), celostátní učebnice Organická chemie (1969 s V. Dědkem a M. Ferlesem, 4 vydání), Enantioselektivní reakce v organické chemii (1985), Chemie organických sloučenin I a II (1986, 1988), Enantioselective Reactions in Organic Chemistry (vyd. Horwood, London 1995) a kapitol v kompendiích Advances in Heterocyclic Chemistry 6 (ed. A. R. Katritzky, Academic Press, New York 1966), Eneamines, Synthesis, Structure and Reactions (ed. A. G. Cook, Marcel Decker Inc., New York 1968, 1988), The Chemistry of Enamines (ed. Z. Rappoport, Wiley, London 1994). Laureát státní ceny ČMT-SNTL 1987 a 1989. Roku 1976 byl vyznamenán Hanušovou medailí, 1978 medailí Coll ge de France, 1990 medailí Frant. Štolby, 1995 medailí Emila Votočka. Je čestným členem České společnosti chemické a členem jejího hlavního výboru, členem Švýcarské chemické společnosti a členem Švédské královské společnosti pro udělování Nobelovy ceny za chemii.
Literatura
[Sborník VŠCHT Praha 1985, s. 38; Chemické listy 79, 1985, s. 1004; 80, 1986, s. 783; 89, 1995, s. 331; H. Vykoukalová: Štafetový kolík výzkumu, Signál 18. 3. 1986, s. 13; Čs. biografický slovník, Academia 1992, s. 99; J. Králík: Lázně Toušeň - 100 let nové školy, OÚ 1992, s. 203; Vl. Loyda: Z galerie žáků, Výroční zpráva gymnasia v Brandýse n/L 1913-1993, s. 38; Kdo je kdo v ČR, 1994, s. 88; Bulletin České společnosti chemické, jaro 1995, s. 34]
laznetousen.cz, 26.8.2018