Tomáš Garrigue Masaryk

* 7. 3. 1850, Hodonín (Hodonín), Česká republika (Czech Republic)
14. 9. 1937, Lány, Česká republika (Czech Republic)
filozof, pedagog, politik

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Český filozof a sociolog, později první prezident Československé republiky, se narodil na jižní Moravě, ale oblíbil si Středočeský kraj – především dvě místa, ve kterých měl jako státník svá letní sídla: zámky v Hluboši a Lánech.
Už jako chlapec projevoval Masaryk studijní nadání, a tak ho rodiče, i když byli velmi chudí, po přímluvě hodonínského děkana nechali studovat na gymnáziu. Od patnácti let se živil sám jako vychovatel a domácí učitel dětí v bohatých rodinách. Po studiu na vídeňské univerzitě a roční stáži na lipské univerzitě přednášel nejprve na univerzitě ve Vídni, od roku 1882 pak na univerzitě pražské. V Čechách se zapojil také do politického života. V roce 1891 byl zvolen do říšské rady (parlament v rakouském císařství), v níž působil s přestávkou v letech 1903–1907 až do první světové války v roce 1914, kdy odešel do exilu. V zahraničí vedl jednání s představiteli a diplomaty mnoha zemí, aby je získal pro myšlenku nového samostatného státu. To se mu v roce 1918 podařilo, a tak v Praze mohlo dojít 28. října 1918 k vyhlášení Československé republiky. V listopadu téhož roku byl Masaryk zvolen prvním československým prezidentem a v této funkci setrval až do roku 1935, kdy abdikoval ze zdravotních důvodů. Ale i poté se aktivně zajímal o politické dění doma i v Evropě. Na prezidentském zámku v Lánech, který mu byl dán k trvalému užívání, přijímal až do konce života vrcholné představitele republiky.
Na zámek Hluboš, nacházející se nedaleko města Příbrami na jižním úpatí pohoří Brdy, jezdil Masaryk s rodinou zejména v roce 1920. Jeho přítomnost tu v současné době připomíná expozice ve středním traktu. Je tu k vidění Masarykova pracovna, dále salonek věnovaný prezidentově manželce Charlottě Garrigue Masarykové (1850–1923), s důrazem na její vztah k věhlasnému českému skladateli Bedřichu Smetanovi (1824–1884), a také velká jídelna, v níž byla zřízena výstava TGM a Československé legie.
Zámek Lány ze 14. století, který později prošel několika přestavbami, koupil československý stát spolu s přilehlou oborou v roce 1918. Po stavební úpravě podle projektu slovinského architekta Josipa Plečnika (1872–1957) začal zámek sloužit jako letní sídlo prezidenta republiky. Masaryk považoval Lány za svůj druhý domov a často sem jezdil odpočívat i pracovat. Po abdikaci v roce 1935 se do Lán přestěhoval natrvalo i s rodinou. Protože zámek zůstal prezidentským sídlem až do současnosti, bývá veřejnosti přístupný pouze při výjimečných příležitostech.
V Lánech je ale možné kdykoliv navštívit Muzeum T. G. Masaryka nebo hřbitov, kde je spolu s prvním prezidentem pohřbena jeho žena, syn Jan (1886–1948, poválečný ministr zahraničí Československé republiky) a dcera Alice (1879–1966, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže).
Expozice muzea v Lánech je věnována prezidentovu životu i dílu. Nechybí tu rekonstrukce pražského bytu rodiny Masarykových z let 1895–1910, dokumenty z období Masarykova působení na univerzitě, dobové fotografie a obrazy přibližující vznik Československé republiky, prezentace zaměřená na prezidentův pobyt v Lánech nebo výstava nazvaná Masaryk v umění (s návrhy Masarykových pomníků i dalšími uměleckými exponáty).
S Masarykovým pobytech v Lánech je spjata také rozlehlá zámecká obora. Na Červené mýti stojí pamětihodný tzv. Dohodový dub, pod kterým prezident sjednal s jugoslávským králem Malou dohodu – vojenskou alianci namířenou proti návratu Habsburků na trůn, ke které přibylo také Rumunsko. Na křižovatce cest k Červené mýti a na Klíčavu se dlouhá léta nacházel i tzv. Masarykův kámen, který měl návštěvníky upozornit, že jdou po oblíbené prezidentově stezce. Masaryk tudy rád jezdíval na koni, ke konci života se tu nechával vozit kočárem.
zdroj - www.centralbohemia.cz
-
Státník, politik, filozof a sociolog Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března roku 1850 v jihomoravském městě Hodoníně jako první dítě manželům Josefovi a Terezii Masarykovým. Masarykův otec byl zaměstnán jako kočí na císařských statcích na Hodonínsku a rodina se tedy často stěhovala. Dětství Tomáše Masaryka bylo proto spojeno se slováckými obcemi Čejkovicemi, Hodonínem, Mutěnicemi či Klobouky u Brna. Mladý Tomáš Masaryk nevybočoval z řady svých vrstevníků - venkovských chlapců. Záhy se však ve škole projevil jeho talent a inteligence. Na přímluvu čejkovického kaplana Františka Satory a díky pochopení matky, po dvouletém studiu na hustopečské reálce a po složitých peripetiích, nastoupil na podzim roku 1865 patnáctiletý Tomáš Masaryk do druhého ročníku německého gymnázia v Brně.
Honosná budova školy stála na tehdejší Eliščině třídě. Dnes v ní sídlí Janáčkova akademie múzických umění na Komenského náměstí. V Brně bydlel student Masaryk na třech místech. V sekundě, po příchodu do města, se ubytoval u Josefa Kmenta v domě č. 12 ve Velké Nové ulici (nynější ulice Lidická). V roce 1866 se tercián Masaryk přestěhoval do podnájmu ke kancelářskému sluhovi J. Theimerovi v domě č. 153 v Nové Veselé ulici (dnešní Česká ulice). Zde bydlel až do roku 1868. Poslední rok brněnských studií žil tehdy devatenáctiletý student Masaryk v podnájmu u Augustina Solonického v domě č.28 v ulici Františka Josefa (dnešní ulice Francouzská).
Na studentská léta strávená v Brně vzpomínal T. G. Masaryk již jako prezident Republiky československé s láskou. " V Brně se mi líbilo ", svěřil se Karlu Čapkovi. V Brně se ovšem, kromě hlubšího teoretického poznání čerpaného převážně studiem literatury, otevíraly před studentem Masarykem především další dosud nepoznané obzory. Právě v národnostně smíšeném hlavním zemském městě si mladý Masaryk, studující na německém gymnáziu, poprvé zřetelně uvědomil svoji národní identitu. " Tehdy jsem taky měl první konflikty jako Čech. V pranicích - chlapeckých, neškodných - jsme Němcům obyčejně natloukli ", vzpomínal prezident Masaryk na dramatičtější stránky národního života brněnských studentů.
V Brně se také student Masaryk poprvé blíže seznamoval politickým děním. Jeho politické nahlížení tehdy velmi ovlivňoval profesor náboženství na německém gymnáziu katecheta M. Procházka, jeden z tehdejších křesťanských socialistů, na jehož přednášky, ale i na jiné politické schůze, mladý Tomáš se zájmem docházel.
Masaryk patřil k chudým žákům a byl tudíž osvobozen od placení školného. Počínaje tercií, pobíral roční stipendium z nadace rytíře Wokrzala ve výši 52 zlatých a 50 krejcarů. Později si na studia vydělával doučováním bohatších a méně nadaných vrstevníků a na studiích dokonce podporoval svého nejmladšího bratra Ludvíka. Zcela zásadní význam pro Masarykovy další životní kroky mělo jeho přijetí do rodiny policejního ředitele Le Monniera, jehož chromého syna a svého spolužáka Františka student Masaryk rovněž doučoval.
Ve studiu, především v prvních ročnících, mladý Masaryk vynikal. "Já jsem byl ve třídě primus ", pochlubil se mnohem později. K jeho oblíbeným předmětům v době brněnských studií náležela matematika, nepovinná deskriptiva, dějepis a zeměpis. Zřejmě z těchto důvodů si studenta Tomáše oblíbil kustod fyzikálního a chemického kabinetu, profesor matematiky Vincenc Adam, který prudkého Masaryka nejednou hájil na konferencích profesorského sboru před kolegy profesory, s nimiž míval horkokrevný student časté spory.
Konflikty s některými pedagogy vyústily až v ostrý střet se samotným ředitelem gymnázia Krichenbauerem. Tehdy se devatenáctiletý kvintán Masaryk hluboce zamiloval do Antonie, švagrové své bytné, a hodlal se s ní oženit. Rodiče Antonie vztahu nepřáli a tak se oba milenci scházeli tajně v brněnských ulicích. " To se dozvěděli i ve škole. A protože na mne jinak nemohli, zavolal si mne ředitel a mluvil ošklivě o té mé lásce, jako bych tropil nějakou nemravnost. Mne to tak urazilo a rozčílilo, že jsem o sobě nevěděl. Když si na mne přivolal školníka, popadl jsem pohrabáč a křičel, že nenechám sobě ani tomu děvčeti tak křivdit". Těmito slovy popsal T.G. Masaryk Karlu Čapkovi jeden z významných okamžiků svého života. Přestoupení pravidel studentem Masarykem bylo tak vážné, že mu dokonce hrozilo vyloučení ze studia na všech středních školách v monarchii. Až po intervenci a přímluvě mocného Masarykova ochránce Le Monniera byl trest zmírněn na pouhé vyloučení z brněnského gymnázia. Studentu byla dána možnost dostudovat na jiném ústavu. Masaryk z Brna odešel v roce 1869 do Vídně s rodinou přeloženého ředitele Le Monniera. Zde o tři roky později, v roce 1872, složil maturitní zkoušku na gymnáziu na Beethovenově náměstí a ukončil tak středoškolská studia.
Brno navštívil T. G. Masaryk několikrát i jako československý prezident. Důležitá byla jeho návštěva zemského hlavního města a výstavy soudobé kultury na brněnském výstavišti v roce 1928. Rozsáhlá výstava měla názorně ukázat úspěchy mladého státu v době kdy si připomínal 10. výročí vzniku. V Brně byl prezident nadšeně vítán. I on se netajil mimořádně citlivým vztahem k městu, ve kterém čtyři roky studoval. Brněnské studium a prostředí národnostně smíšeného města se významně podílely na formování osobnosti budoucího prezidenta Republiky Československé a významného evropského státníka T. G. Masaryka.
Další informace o Masarykovi lze najít na stránkách Masarykova ústavu Akademie věd ČR http://www.msu.cas.cz/masaryk.htm.
zdroj: www.brno.cz

poznámka:
Odkaz. forma
Masarik, T. G., 1850-1937
Masaryk, Thomas Garrigue, 1850-1937
Masaryk, Tomáš Garrique, 1850-1937
TGM, 1850-1937
Viz též Československo. Prezident (1918-1935 : Masaryk)
-
Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele (zákon č. 232/1935 Sb. z. a n., z 21. prosince 1935) a k osmdesátým narozeninám byl přijat tzv. Lex Masaryk obsahující větu: „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát.“ T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát navržen (ale jen v deseti nominačních letech) na Nobelovu cenu míru.