Antonín Ballner

* 20. 2. 1900, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
† 6. 7. 1972, Valašské Meziříčí (Vsetín), Česká republika (Czech Republic)
astronom, fyzik, matematik, pedagog

 

pohlaví: muž

heslo:
Jednou z nejzajímavějších postav v historii Valašského Meziříčí je bezesporu osobnost Antonína Ballnera, který stál u zrodu astronomie na Valašsku. Narodil se 20.února 1900 ve Vídni. Kromě několika málo kratších období v mládí celý život prožil ve Valašském Meziříčí, které upřímně miloval. O astronomii se začal zajímat již jako školák. V roce 1910 s nadšením pozoroval Halleyovu kometu a celý život si přál, aby ji spatřil při jejím dalším návratu v roce 1986. Ve Valašském Meziříčí navštěvoval jak obecnou tak i měšťanskou školu. V letech 1915 -1916 se vyučil elektrotechnikem u J. Přidala ve Valašském Meziříčí. Pracoval u několika elektrotechnických firem, od roku 1940 až do svého odchodu do důchodu v roce 1959 vyučoval elek-trotechnické předměty na různých školách ve Valašském Meziříčí, Rožnově i Vsetíně.
Jako mladý muž si na svém pozemku na Stínadlech za pomoci svého strýce stolaře Josefa Ballnera postavil dřevěnou hvězdárnu s otočnou kopulí. Nazval ji "kolňa badajna". Je zajímavé, že tento podivuhodný název nezanikl a ve Valašském Meziříčí je znám dodnes. Sám si také vyrobil řadu hvězdářských dalekohledů a dalších pomůcek. Soustředil kolem sebe zájemce o astronomii z Valašského Meziříčí a okolí (Kruťa, Doleček, Doupovec, Černoch, Vaigl, Bechný, Churý, Rosák, Zahradníček, Pícha, Chrbát a další) a založil ve městě astronomický kroužek. Se svým blízkým přítelem sklářským dělníkem Josefem Vaiglem z Hrachovce dosáhli velké dokonalosti v broušení astronomických čoček a zrcadel. Za německé okupace uspo-řádal s astronomickým kroužkem výstavu o astronomii na Valašsku. V letech 1946 - 1947 stál u zrodu snah postavit Valašskou lidovou hvězdárnu, která pak byla skutečně vybudována na Stínadlech v těsné blízkosti jeho dřevěné hvězdárničky. Nepřímo se zasloužil také o zřízení hvězdárny ve Vsetíně. V roce 1971 u příležitosti pražských oslav 400. výročí narození Jana Keplera mu byla jako zakladateli a propagátorovi astronomie na Valašsku udělena pamětní keplerovská medaile.
Kromě astronomie projevoval i hluboký zájem o vědy příbuzné a to o matematiku a fyziku. Stále se v nich vzdělával a i v nich získal určitou proslulost. Do jeho domu často docházeli studenti z vyšších ročníků gymnasia, s nimiž diskutoval a konal různá měření a výpočty.
Další jeho zálibou byla hudba. Ovládal hru na řadu nástrojů - housle, violu, basu a kytaru, v mládí i trubku. Uměl zahrát lidovou muziku, jazz, ale i klasickou hudbu. U basy bylo jeho místo v proslulé Matalíkově kapele, kdy putoval s dalšími muzikanty po valašských kotárech a v dědinách vyhrávali na tancovačkách. Na basu hrál též v Reichově a Michoňkově kapele na plesech, různých slavnostech i divadel-ních představeních. Na tento nástroj hrával i klasický repertoár ve Valašském symfonickém orchestru pod vedením Viléma Hýbla.
Antonín Ballner bydlel celý život v dnes již zbourané ulici Zádruha. V roce 1925 se oženil s Marií Kalivodovou, rovněž ze Zádruhy. Z jejich manželství se narodily dvě dcery Ester (1926) a Ruth (1929). Dalšího návratu Halleyovy komety v roce 1986 se již nedočkal. Řadu let totiž trpěl zdravotními problémy a zemřel 6.7.1972 v plicní léčebně. Příčinou smrti byla chronická ischemická choroba srdeční. Byl pohřben na valašskomeziříčském hřbitově. Před časem ale byla ale jeho urna spolu s urnami jeho matky a manželky i s epitafní deskou přenesena do rodinného hrobu v Praze na Olšanských hřbitovech.
S potěšením je nutno přijmout zprávu o tom, že po dlouhých desetiletích chátrání bude v původní Ballnerově hvězdárně zřízeno hvězdářské muzeum a tato jedinečná památka bude nejen pro hvězdáře ale i pro celé město zachráněna. Osobnost Antonína Ballnera nebyla zcela evidentně doceněna již za jeho života. Pokud se takto ještě nestane dodatečně, bude mu i tak patřit významné místo v historickokulturním dědictví Valašska.
S použitím vzpomínek dcery Antonína Ballnera paní Ruth Ballnerové napsal
JUDr.Josef Kramář, obeliskval.cz, 13.1.2017