Miloslav Čelakovský

* 16. 4. 1937, Plzeň (Plzeň-město), Česká republika (Czech Republic)
malíř

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Jeho otec Josef pocházel ze stejného rodu jako František Ladislav Čelakovský, maminka Miloslava byla dcerou Františka Müllera, předválečného senátora, který byl jako politický vězeň šest let v Buchenwaldu. Miloslav Čelakovský navštěvoval základní devítiletou školu v Plzni, jedenáctiletou střední školu a gymnázium. Už jako školák začal malovat. Z politických důvodů mu nebylo povoleno studium na vysoké škole, a tak pracoval v cihelně a fáral v Dole Krimich v Tlučné u Plzně. To mu vylepšilo kádrový profil, a proto získal místo neaprobovaného učitele v Nýřanech. Od roku 1961 učil na ZDŠ v Horažďovicích. V roce 1963 se oženil a o rok později se mu narodila dcera Magda. Od roku 1971 učil výtvarnou výchovu na gymnáziu v Sušici. V roce 1989 spolu s manželkou Jaroslavou patřil k zakládajícím členům Občanského fóra v Sušici, na jehož činnosti se velmi aktivně podílel až do roku 1991. V roce 1997 odešel do důchodu. Od té doby denně maluje.
pametnaroda.cz, 13.5.2017
-
Miloslav Čelakovský získal výtvarné vzdělání nejprve soukromým studiem u Vladimíra V. Modrého, později na FFUK v Praze u Cyrila Boudy a Jiřího Patery (viz zde) v oboru výtvarné výchovy. Od počátku 60. let žije a pracuje na Klatovsku, zejm. v Sušici, kde působil jako výtvarný pedagog. Je členem UVU plzeňského kraje a plzeňské výtvarné skupiny P 89 (viz zde, K. Frauknecht). Pošumavská krajina Sušicka a Plánicka se malíři stala od 70. let silným inspiračním zdrojem. V tvorbě motivicky dominují pro autorovu senzibilitu příznačné motivy obnažené zemské matérie, kamenů a lomů, které pronikly i do zemité, strukturně chápané faktury malířského přednesu a kompoziční skladebnosti. Miloslav Čelakovský si postupně vytvořil charakteristický obrazový typ: plochu ovládá často centrálně komponovaný osamocený přírodní motiv, který je vytržen ze souvislosti přírodního celku a pojednán ve smyslu zobecňující, monumentalizované a lyricky nasycené znakové formy. Tento dominantní motiv je tvarově abstrahován, ponechává si však takřka naturalistickou fakturu. Dochází tak k určitému prostupování přírodního a symbolického jazyka, k výrazové spiritualizaci fyzického prvku a zemité materializaci duchovní výpovědi. Krajina a země získávají metaforický a spirituální rozměr, pečeť lidského vědomí, jež jí vtišťuje lyrickou hodnotu. Dílo z Artotéky města Plzně je charakteristickou ukázkou této polohy autorovy tvorby.
artotekaplzen.cz, 23.6.2018