Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

obec: Hradec Králové (Hradec Králové)
adresa: _
PSČ: 500 03
stát: Česká republika (Czech Republic)

rok vzniku: 2002

poznámka:
Hradecká 1250/2
-

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Dnešní Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové byla založena v roce 1949, ale její prvopočátky lze spojovat se vznikem Městského průmyslového muzea v Hradci Králové v roce 1896. Součástí muzea byla od samého začátku knihovna s vlastní čítárnou, která doplňovala do svých fondů českou a zahraniční naučnou literaturu, a to i z těch vědních oborů, které přímo nesouvisely s oblastmi muzejní činnosti. Vznikla tak největší odborná knihovna v Hradci Králové, která po celou dobu své činnosti byla vždy alespoň částečně přístupná i širší veřejnosti, a ne jen úzce vymezené skupině odborníků. Tento vývoj vyvrcholil v roce 1941, kdy byla muzejní knihovna přeměněna na veřejnou Městskou studijní knihovnu v Hradci Králové; ta se pak o několik let později stala přímou předchůdkyní dnešní SVK

Po 2. světové válce se začaly stále více prosazovat snahy o vytvoření státních studijních knihoven s oblastní působností, které by se staly jakýmsi spojovacím článkem mezi obecními lidovými knihovnami a knihovnami univerzitními. V našem městě došlo k předání fondu bývalé Městské studijní knihovny do vlastnictví státu a ke slavnostnímu otevření nové Státní studijní knihovny dne 4. listopadu 1949. Knihovna získala do svého základního fondu 34 000 svazků knih a časopisů. Druhou základní složkou fondu nově vzniklé instituce se staly knihy a zejména časopisy Lékařské knihovny, která byla v Hradci Králové založena v roce 1946 a obsahovala v době sloučení s bývalou Městskou studijní knihovnou přibližně 35 000 knihovních jednotek (tato část fondu byla však v roce 1952 z vlastnictví studijní knihovny opět vyňata a stala se základem knihovny nově zřízené Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové).

Název Státní vědecká knihovna v Hradci Králové získala knihovna v roce 1954 a v podstatě od té doby začala plnit svůj hlavní úkol, který přetrvává až do současnosti: budovat univerzální fond naučné literatury a poskytovat všechny odpovídající odborné služby v rámci celého východočeského regionu. Dne 1.7.2001 se stal zřizovatelem SVK Královéhradecký kraj. O současném názvu knihovny rozhodlo jeho zastupitelstvo dne 27.9.2001. Od ledna 2002 plní SVK své povinnosti dle zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. V tomto roce byla také zaevidována na Ministerstvu kultury ČR pod číslem 1192/2002.

Prakticky v průběhu celého svého vývoje se knihovna potýkala s problémem nedostatečných a nevyhovujících prostor. Důležitým mezníkem bylo získání přízemních místností v budově čp. 626 na Eliščině nábřeží v roce 1952. Ke slavnostnímu otevření pro veřejnost došlo 20.4.1953. V roce 1968 se podařilo odkoupit značně zchátralou budovu bývalé židovské synagogy na dnešní Pospíšilově třídě čp. 395, která byla postupně rekonstruována. Dne 1.7.1971 zde zahájila činnost půjčovna. Po celkové rekonstrukci se sem přestěhovalo také ředitelství a administrativa, odbor doplňování a zpracování fondů a oddělení informatiky. Další potřebné prostory k uložení fondu získala knihovna v roce 1983, kdy byla uvedena do provozu první hala centrálního depozitáře ve skladištní oblasti Hradce Králové na Pouchově. V září 1996 byl otevřen druhý sklad a v roce 1999 sklad třetí. Tím byl celý skladový komplex dokončen. V roce 2002-2003 zde probíhala rekonstrukce první haly včetně výměny skladovací technologie.

Od vzniku depozitáře byla knihovna provozována ve třech od sebe vzdálených objektech, což prodražovalo provoz a prodlužovalo dobu, za kterou byl uživateli poskytnut dokument nebo informace. Také prostory pro veřejnost, přes veškeré úpravy, které byly provedeny jak v bývalé synagoze, tak na Eliščině nábřeží, přestaly na sklonku 20. století vyhovovat současným moderním knihovnickým a informačním službám, byly malé a bez odpovídajícího hygienického zázemí. Navíc v roce 1994 bylo usnesením vlády č. 138/1994 ze dne 09.03.1994 a č. 280/1994 ze dne 25.05.1994 rozhodnuto a schváleno převedení bývalé synagogy do majetku Židovské obce v Praze. Od této doby probíhala jednání s Ministerstvem kultury o výstavbě nového, moderního komplexu SVK. Projekt výstavby knihovny s názvem „Knihovnicko-informační centrum U Přívozu“ byl na Ministerstvu kultury zaregistrován 31.7.2001 s celkovým rozpočtem 394,5 mil. Kč. Dne 28.1.2002 byla podepsána s Magistrátem města Hradce Králové smlouva o pronájmu pozemků vedle předpokládaného univerzitního kampusu na rohu Hradecké ulice a ulice U Přívozu. Na nový dům pro knihovnu byla vyhlášena architektonická soutěž, která probíhala v období 20.03.2002 - 24.10.2002. Zvítězila studie týmu Projektil architekti Praha. Všechny architektonické návrhy byly představeny veřejnosti ve dnech 7.-24.11.2002 na výstavě v Muzeu východních Čech. V roce 2003 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Budovu projektovalo Sdružení PRO KIC (společnost Deltaplan a Projektil architekti Praha) v letech 2003-2004. Koordinátorem projektu, technickým dozorem a správcem stavby se stala firma Ing. Libuše Vortelová – LIVING Hradec Králové. Dodavatelem stavby byla společnost VCES, a.s. Základní kámen knihovny byl položen 24. 10.2004 za přítomnosti hejtmana Královéhradeckého kraje Ing. Pavla Bradíka. Nová budova byla otevřena 25.9.2008, poté co byl v srpnu a v září přestěhován knihovní fond a celý provoz včetně personálu.

SVK HK poskytuje absenční a prezenční výpůjční služby převážně klasických druhů dokumentů, informační a rešeršní služby z klasických a elektronických zdrojů v klasické i elektronické podobě. Internet klub byl krátce otevřen 16. ledna 1997, nyní je v knihovně k dispozici wi-fi.  Široké veřejnosti nabízí SVK HK vzdělávací kurzy počítačové a informační gramotnosti a přednášky v cyklech Literární dílny, Pojďme si povídat a další odborné a populárně-naučené přednášky, stejně jako konference, semináře a školení. Prostory konferenčního sálu, obou učeben v 5. podlaží i PC učebnu ve 2. podlaží lze pronajmout firmám i soukromým osobám.

Uživatelé mají k dispozici parkoviště o 100 parkovacích místech a hendikepovaní plošinu pro přístup z podzemního parkoviště do přízemí knihovny. Ve volném výběru je 130 tisíc svazků knih a více než 2 000 titulů časopisů a novin. K dispozici je 323 studijních míst, některá vybavená počítačem, a studijní boxy pro soustředěné studium jednotlivců a malých skupin. Uživatelé mají možnost používat samoobslužný automat na půjčování knih, samoobslužná multifunkční zařízení na kopírování a tisk. Samozřejmostí je elektronický katalog knihovny a databáze, které knihovna zakoupila nebo k nim získala bezplatný přístup. Lze využívat i elektronického dodávání dokumentů a elektronického dodávání obsahů jednotlivých čísel periodik, meziknihovní výpůjční, informační a reprografické služby. Registrovaným uživatelům knihovna umožňuje vzdálený přístup do databází knihovny a bezhotovostní úhrady poplatků. Od září 2010 akceptuje studentské průkazy Univerzity Hradec Králové. Kromě knihovnických služeb najdou návštěvníci v SVK HK kavárnu CrossCafe, dvě galerie, konferenční sál, počítačovou učebnu ve 2. podlaží a dvě učebny v 5. podlaží.

svhk.cz, 25.4.2020


Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

instituce, obec, adresa
Státní vědecká knihovna, Hradec Králové (Hradec Králové), _

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

termín   název výstavy, místo konání
2013/04/08 - 2013/04/21   Martina Pešková, Peter Fabo, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové (Hradec Králové)

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

termín   název výstavy
2013/04/08 - 2013/04/21   Martina Pešková, Peter Fabo

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

instituce, obec, adresa
Královéhradecký kraj

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

antologie/sborník
rok vydání   autor, název (podnázev)
1996    , Z dějin průmyslového designu 1
1998   Blažek Vratislav, Vratislav Blažek: I v cizině jsem s tebou
encyklopedie/slovník
rok vydání   autor, název (podnázev)
1993    , České nebe (Slovník českých patronů)
katalog autorský
rok vydání   autor, název (podnázev)
1965   Horný Willy, Willy Horný: Krajina (Obrazy a kresby 1964-1965)
2008   Wagner Josef, Josef Wagner: Osamělý dům
2018   Piepenhagen August, August Piepenhagen: 1791–1868
katalog kolektivní
rok vydání   autor, název (podnázev)
1921    , Katalog výstavy originálů českých malířů ze soukromého majetku v Hradci Králové
1923    , Katalog souborné výstavy 70 plastik akad. sochaře Em. Kodeta a 120 obrazů akad. malíře Fr. Líbala (motivy pražské, jihočeské, z Krkonoš, německých měst a severního moře) v Hradci Králové
1932    , Katalog I. výstavy obrazů a plastik českých umělců ze soukromého majetku členů Kruhu přátel umění v Hradci Králové
1971    , Gutfreund i češki kubizam
1975    , Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou
kniha
rok vydání   autor, název (podnázev)
1932    , Staré pověsti české
1934    , Za práva lidu (Dějepisné povídky)
1942   Vrchlický Jaroslav, Vzpomínky na veleducha české poesie Jaroslava Vrchlického ke třicetiletému výročí jeho smrti v Domažlicích dne 9. září roku 1912
1959    , Fanta Giro krásná tvář
1961    , Kouzelný slabikář
1967   Rubens Petrus, Rubens
1968    , Král sedmi závojů (Italské pohádky)
2002   Lamr Aleš, Křížová cesta na Starou Horu / Passionsweg nach Altenberg
periodikum
rok vydání   autor, název (podnázev)
1976    , Nový čas
1993/10    , Havlíčkobrodský zpravodaj
2023    , Pod Zvičinou (vlastivědná čítanka)
podřazený dokument
rok vydání   autor, název (podnázev)
1976   Janouch Ladislav, Výstava plastik L.Janoucha
průvodce
rok vydání   autor, název (podnázev)
1983    , S Čedokem do Bulharska
soubor fotografií
rok vydání   autor, název (podnázev)
nedatováno    , Pardubice