Matica slovenská

obec: Martin (Martin)
adresa: _
stát: Slovensko (Slovakia)

poznámka:
První zmínku o potřebě založit Matici slovenskou vyslovil v listě Jánu Kollárovi roku 1827 Pavel Josef Šafařík a to v reakci na nedávno založenou Matici srbskou, která jako první slovanská matice vznikla o rok dříve (1826). Od roku 1831 existovala Matice česká, což dalo Slovákům konkrétní představu ohledně toho, jak by mohla Matice vypadat. Myšlenky se chopili revolučně naladění štúrovci, kteří měli v programu svého kroužku Vzájemnost (1837) i založení Matice slovenské. Jejich plány se však neuskutečnily. Vznik slovenské Matice v roce 1863 byl výsledkem snah slovensky orientovaných demokratů na martinském Memorandovém shromážděni roku 1861.

Za prvních 12 let svého působení si Matice vytvořila téměř stotisícovou základnu dárců, příznivců a spolupracovníků a vybudovala z [[Martin (město)|Martina]] kulturní centrum Slovenska. Roku 1874 měla Matice 1200 členů, mezi kterými bylo 66 kolektivních členů jako obce, města, školy, sdružení apod. Po celém Slovensku, i v Uhersku, měla vybudovanou širokou síť místních „jednatelů“, kteří se starali o rozšiřování jejího tisku a kulturně-osvětového úsilí v daném okolí. Do roku 1875 vydala pod vedením F. V. Sasinka 12 ročníků "[[Letopis Matice slovenskej|Letopisu Matice slovenskej]]", což byl v podstatě první vědecký časopis Slováků. Mimo to vydala 41 knižních titulů nejrozličnějšího zaměření. Velkou pozornost též věnovala rozvoji ochotnického divadla a sborového zpěvu a podařilo se jí prostřednictvím místních "jednatelů" založit řadu ochotnických souborů.

K významnému okruhu působení MS patřila i sběratelská činnost. V tomto směru nahrazovala úlohu národního muzejnictví, archivnictví, galerie a knihovny. Fond její knihovny se rozrostl do výše 10 000 svazků; v literárním archivu opatrovala 332 rukopisů a velmi se rozrostly sbírky jejich archologických, numismatických, přírodovědných a výtvarných děl. V posledních letech své existence vyvinula velké úsilí i na poli organizování vědecké výzkumné činnosti. Jako jediná celonárodní organizace udržovala čilé kulturní a vědecké styky s ostatními slovanskými ústavy podobného zaměření.

Matice byla financována výlučně z vlastních prostředků, které získávala z členských příspěvků a ze sbírek mezi slovenským lidem. Ač maďarské celonárodní vědecké a kulturní instituce dostávaly od vlády i sto či dvěstětisové dotace ročně, MS za celý čas svého působení nedostala vůbec nic. Za to však byla již od svého vzniku vystavena neustálým útokům od vládnoucí maďarské strany - a roku 1875 byl nad ni vynesen definitivní ortel.

Ministerstvo vnitra nařízením z 6. srpna 1875 nejenže zakázalo činnost Matice slovenské, ale zabavilo i všechen její majetek. Obranné akce ze strany jejího vedení i ze se strany celé slovenské veřejnosti byly bezvýsledné. Na interpelaci srbského poslance v uherském sněmu Svetozára Miletica ve věci zastavení činnosti MS ministerský předseda graf Koloman Tisza odpověděl velmi výstižně, že on v Maďarsku nezná žádný slovenský národ. Prohlásil též, že činnost Matice neodpovídala jejím stanovám a byla protivlastenecká a protistátní a své vyjádření zakončil slovy: "Dokud budu na tomto místě, s každým spolkem podobného zaměření zúčtuji vždy podobně."
[editovat] Obnovení činnosti

Svou činnost Matica slovenská obnovila až po vzniku Československa, 1. ledna 1919, na základě rozhodnutí Vavra Šrobára, ministra pro správu Slovenska.

Matica slovenská

katalog autorský
  rok vydání   název (podnázev)
  1969   Vincent Hložník: Ilustrácie
  nedatováno   Jarmila Šimaiová-Divíšková: Výber z tvorby
katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev)
  1968   Nejkrásnější knihy 1967 (Zpráva poroty)
  1986   Československé nejkrásnější / najkrajšie knihy 1985
kniha
  rok vydání   název (podnázev)
  1935   Profil slovenského výtvarného umenia
  1942   Gotické tabuľové maliarstvo na Slovensku
  1942   Strážcovia a ochránkyne Slovenska
  1943   Dürerova Apokalypsa
  1943   Slovenské kostoly románske
  1944   Slovenské grafické umenie
  1944   Umelecká kresba
  1947   Na sté výročie narodenia Svetozára Hurbana-Vajanského
  1949   Slovensko vo fotografii Karola Plicku
  1950   Slovensko vo fotografii Karola Plicku
  1951   Slovenské humoresky ilustrované Mikulášom Alešom
  1958   Dve papierne v Slovenskej Ľupči
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev)
  1986   Slovenský biografický slovník (I. Zväzok A-D)
  1987   Slovenský biografický slovník (II. Zväzok E-J)
  1989   Slovenský biografický slovník (III. Zväzok K-L)
diplom
  rok vydání   název (podnázev)
  1975   Nejkrásnější knihy 1974
  1981   Nejkrásnější knihy 1980
plakát
  rok vydání   název (podnázev)
  1990   Slovesná jar XXIV. (Martin 90)

Matica slovenská

osoba   narození rok od - do, poznámka
Bálent Boris   16. 9. 1912     ???? - ????
Belák Blažej   21. 5. 1938     1969 - ????, pracovník
Bodenek Ján   6. 3. 1911     1937 - 1945, jazykový redaktor
Brtáň Rudo   9. 10. 1907     1946 - ????, referent Slovenského oddělení
Gráf Štefan   9. 8. 1905     1938 - 1945, vedoucí nakladatelství
Hronský Jozef   23. 2. 1896     1940 - ????, správce
Lazišťan Eugen   8. 3. 1917     1942 - 1952
Makovický Emil   12. 2. 1908     ???? - ????
Marták Ján   10. 8. 1903     ???? - ????
Plicka Karel   14. 10. 1894     1923 - 1937, dokumentoval lidovou kulturu
Trylčová Elena         ???? - ????
Vlček Jaroslav   22. 1. 1860     ???? - ????, správce

Matica slovenská

osoba   narození
Kolčáková Vavrdová Běla   27. 9. 1937    
Lauko Juraj   28. 1. 1894    
Makovický Emil   12. 2. 1908    
Plicková Ester   2. 7. 1928    
Riabič Ivan   3. 4. 1952    
Trizuljak Marek   7. 6. 1953