Nikdy zcela neodešli: Jihlavští Němci

typ výstavy: nevýtvarná
místo konání: Dům Gustava Mahlera
termín: 2011/06/25 - 2011/09/30

poznámka:
24. 6. 2011 byla v Domě Gustava Mahlera v 15:30 otevřena výstava pod názvem „NIKDY ZCELA NEODEŠLI – JIHLAVŠTÍ NĚMCI (SIE WAREN NIE GANZ FORT – DIE IGLAUER DEUTSCHEN)“.

Němci přicházejí na Jihlavsko ve 13 století v souvislosti s dolováním stříbra. Podílejí se na vybudování města Jihlavy a usazují se v okolních vesnicích, vytvářejících takzvaný Jihlavský jazykový ostrov.

Ve 2. polovině 19. století se vyostřují národnostní rozpory mezi Čechy a Němci. Němci tvoří ve městě většinu a brání snahám o českou emancipaci.

Po vzniku Československé republiky dochází k výměně pozic. Češi všemi prostředky, mnohdy i spornými, upevňují své vládnoucí postavení. Ve 30. letech minulého století se mnoho jihlavských Němců stává členy Henleinovy sudetoněmecké strany, podporující nacistické ideje Adolfa Hitlera.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se jihlavští Němci stávají občany Německé říše. Získávají tak nejen práva říšských občanů, nýbrž i jejich povinnosti a musí po vypuknutí II. světové války bojovat za nacistické Německo. Marně očekávají, že budou zastávat významnější pozice. Státní správa je obsazena Němci z říše.

V závěru války dochází k radikalizaci a odporu českého obyvatelstva vůči Němcům.V červnu 1945 začíná v Jihlavě jejich divoký odsun, který probíhá v několika vlnách a doprovázejí ho mnohé excesy a násilnosti.

Jihlavští Němci se snaží o uchování tradic: pořádají havířský průvod, který je poté v Jihlavě obnoven v roce 1999, opět vydávají časopis Mährischer Grenzbote a pěstují zpěv a tanec v rámci souboru Iglauer Singkreis.

Společnou česko-německou platformou se v roce 1991 stává spolek Dům Gustava Mahlera. Snahy spolku DGM o dialog mezi českými a německými Jihlavany vrcholí v roce 2002 podepsáním partnerské smlouvy mezi městy Heidenheimem a Jihlavou.

Nikdy zcela neodešli: Jihlavští Němci