Pole tvůrčí a válečná
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Místodržitelský palác
termín: 2008/11/06 - 2009/02/08
poznámka:
-
Výstava Pole tvůrčí a válečná představuje veřejnosti pozoruhodnou a málo známou uměleckou sbírku Vojenského historického ústavu v Praze, která uchovává řadu mimořádných děl významných českých malířů, grafiků a sochařů. Nacházejí se zde například takové skvosty, jako jsou díla Františka Kupky, Václava Špály či Vojtěcha Preissiga. Nechybí legionářské plakáty, obrazy zachycující bitevní atmosféru, kresby z koncentračních táborů, ukázky tvorby socialistického realismu, ale i karikatury či díla upozorňující na absurditu války. Moravská galerie v Brně přináší jako první muzeum umění komplexní pohled do této jedinečné sbírky. Nebojte se vstoupit na pole tvůrčí i válečná.
Předchůdcem Vojenského historického ústavu Praha byl Památník odboje, jehož ředitelem byl spisovatel a generál Rudolf Medek. Tehdy, na počátku dvacátých let 20. století, představovalo výtvarné umění důležitou součást jeho sbírek. Řada významných českých moderních umělců se totiž osobně v boji zasadila o vznik samostatného československého státu. Jejich působení a díla vzniklá v období první, někdy i druhé světové války jsou poměrně známá. Připomeňme alespoň malíře Emila Fillu, Františka Kupku, Rudolfa Kremličku, krajináře Otakara Nejedlého nebo sochaře Otto Gutfreunda. K mimořádným osobnostem, které vytvořily to nejlepší, co v duchu moderny v československé kultuře vzniklo, a zároveň se aktivně zapojily do českého odboje, patří Vojtěch Preissig. Výstava představí také pozoruhodnou tvorbu umělců ze čtyřicátých let minulého století: Aléna Diviše, inspirovanou pobytem ve francouzském vězení, nebo malby málo známého futuristického malíře Jaromíra Jindry či v duchu civilismu tvořícího letce čs. jednotek v Británii Aloise Majzlíka. Kolekci děl mimořádné kvality od etablovaných autorů doplní karikatury a cykly kreseb a akvarelů dokumentujících cesty legionářů první světové války po Orientu či transsibiřskou magistrálou. Kromě známější zmíněné moderny, spojené s oslavou a dokumentací československých zahraničních legií, je zde také zastoupena zřejmě nejrozsáhlejší kolekce oficiální, socialistickorealistické výtvarné kultury u nás, která původně pocházela především z majetku zrušeného Armádního výtvarného studia a jež je na výstavě rovněž prezentována.
V uplynulých deseti letech se sbírka dočkala kritického zhodnocení. Poslední dekáda je obdobím systematické práce na sbírce umění Vojenského historického ústavu jako celku. Po nepříznivém dlouhém půlstoletí, druhé světové válce a komunismu, sbírka konečně prošla důslednou inventarizací, adekvátním uložením a postupným kritickým zpracováváním. Výstava v Moravské galerii v Brně je příležitostí k seznámení veřejnosti s touto specifickou uměleckou sbírkou prezentující jak autentické autorské reflexe destruktivních válečných období, tak dokládající proměny oficiálního vkusu.
Výstavu doprovází sestřih němých dokumentů věnovaný působení českých legií v Rusku, kde mohou diváci vidět autentické snímky z putování českých vojáků transsibiřskou magistrálou do Vladivostoku. Dokument také obsahuje záběry z cesty kolem světa, kterou absolvovali při návratu domů v roce 1920, a krátký vzácný dokument Herecké etudy bratra Kulhánka, jenž je jedním z mála dochovaných filmových ukázek legionářského divadla. Dále mohou návštěvníci zhlédnout tři krátké filmy z doby po druhé světové válce: Ocel písní kalená (1951) o soutěži tvořivosti v armádě, Grekovovo studio v Praze věnovaný návštěvě vojenského výtvarného studia v Praze a jeho spolupráci s československým Armádním výtvarným studiem a Vláčilův film Vzpomínka (1953), který natočil ve službách ČS armádního filmu jako obrazovou báseň – vzpomínku na Klementa Gottwalda.
Terezie Petišková
