Svět Alva Hajny. Z tvorby 70. a 80. let

typ výstavy: autorská
místo konání: Galerie Dion
termín: 2010/11/02 - 2010/12/17

poznámka:
zahájení 1.11.2010 v 18.00


Uzavřené dílo Alvy Hajna (1938-1991), ač veřejnosti zatím málo známé, vzbuzuje u znalých a zasvěcenců obdiv a uznání. Důvodem je netoliko autonomnost a svébytnost tvorby, ale i umělcova vědomá volba života v odloučení od větších kulturních center, jeho oddanost tvorbě v ústraní a nezávisle na dobovém dění. Výstava v Galerii Dion prezentací vybraných děl ze 70. a 80. let poukazuje na předěl v autorově vrcholném tvůrčím období: na přechod od jím tlumočeného barevného světa k monochromnímu černo-bílému výtvarnému projevu. Expozice je předstupněm umělcovy retrospektivní výstavy připravované Národní galerií pro Veletržní palác v příštím roce 2011.
Výtvarného školení se A. Hajnovi dostává na Střední umělecké škole v Praze, po jeho ukončení v roce 1957 - přestože měl nakročeno na další studia na Akademii výtvarného umění - se vrací do svého bydliště: Pardubic a po absolvování základní vojenské služby se vydává na nelehkou dráhu výtvarníka. Zprvu pokračuje v malbě ve stylu započatém ještě na škole: v rozvoji kubizujícího tvarosloví a expresivní barevnosti zobrazováním reálných krajin a figurativních námětů, brzy však si cestou dalšího abstrahování tvarů a námětovou koncentrací nachází vlastní výraz. V cyklu Ukřižování (1962) zaznívá motiv kříže, tělo redukované do kruhů krvácí červenou barvou; cyklus Kafka (1963) dává zaznívat figurám v kombinacích červené a modré, tvar kříže se objevuje i v pojmenování odpovídajícím cyklu Kříže (1967-1970), tentokráte již v monochromním šedobílém zabarvení. Vyvrcholením Hajnovy tvorby konce šedesátých a počátku sedmdesátých let jsou obrazy s leitmotivem Kaplička (1968-1970), vedle stupnice šedobílých obsahujících i modravé tóny. Po předchozí osobité nové figuraci umělec se tak přiblížil dobové tendenci nové citlivosti, prohloubil duchovní výpověď svých děl směrem k metafyzickým obzorům. Proto i v dané době a prostředí Alva Hajn u oficiálních míst nenachází podporu, uznání a oporu mu však poskytuje úzký okruh přátel výtvarníků, sdružených do Skupiny mladých (Jiří Lacina, František Kyncl, Bedřich Novotný, Stanislav Malý, z počátku i Jan Steklík); při tehdy nevelkých možnostech veřejné prezentace cenné jsou zvláště konfrontace tvorby a přátelské besedy v ateliérech. Svět lidí byl tak později inspirací děl od reálného vzhledu k abstrakci spějících cyklů: v sedmdesátých letech obrazů Hlavy (1975, 1979) a v osmdesátých letech plastik Hlavy a Figury.
Výrazná barevnost s dominancí červené se v následných sedmdesátých letech vrací v cyklech Milenci (1970-1978) a Ostrov Lesbos (1975), vybočením je vydělená šedavá série Milenců (1976-1978); obrazy velkých formátů s pastózní malbou na sololitu evokují erotické vidiny sepjetí mileneckých dvojic a bujných tvarů žen. K rozvoji tvorby Hajnovi přispívá zřízení většího ateliéru na rodinném statku v obci Polní Chrčice, kam se umělec posléze – v roce 1985 – i natrvalo přestěhoval. Bližší sepjetí s přírodou, duchovní cesta a proměna jeho vědomí transformují tvorbu, namísto Éros převažuje Thanatos, na přelomu dekád (v letech 1979 a 1983) vznikají cykly emailů: kompozice síťoví bílých šraf a čar vystupujících z tmavých prostorů. Oproštění od barevnosti pak zaznamenává i další tvorba osmdesátých let, obrazovou formu mající reliéfy a sádrobetonové struktury bílých a šedých odstínů, tematicky se opět vážící k esenciálnímu cítění krajiny. Pozornost zasluhují také kresby s cykly tvořícími paralely k obrazům, vrcholící reliéfy na papíru a kartonu, jejichž strukturální kompozice jsou vytvářeny i skladbou papírových útržků (zde můžeme poukázat na souvislosti s tvorbou Čestmíra Kafky či Adrieny Šimotové). Vzniká i velká řada trojrozměrných reliéfů a plastik; ty oproti raným, tvořeným čistě ze sádry (1967-1968) jako materiál využívají kov (1978), heraklit a beton (1981-1983), kombinace dřevo-drát, beton-drát, sádra-železo (1983-1986), litý beton-železo (1985-1986), provazy a dřevěné (povětšinou nalezené) objekty (1987). Až jako v předtuše konce umělec posléze vytváří metafyzicky vyznívající cyklus velkých čtvercových Černých maleb (1989-1990), nezobrazujících kontrastních černobílých struktur; Alva Hajn umírá počátkem srpna 1991, krátce před svojí samostatnou, toužebně jím očekávanou výstavou v Kramářově galerii v Praze-Dejvicích. Současnou výstavou v Galerii Dion přichází tvorba Alvy Hajna opět do Prahy; připomínáme si tak nevšední osobnost a dílo mimořádného umělce, vzdáváme jim poctu a díky.
Ivo Janoušek
www.dionart.cz

Svět Alva Hajny. Z tvorby 70. a 80. let

osoba   narození
Hajn Alva   3. 7. 1938    

Svět Alva Hajny. Z tvorby 70. a 80. let

instituce, obec, adresa
Galerie Dion, Praha, Na pokraji 540/2

Svět Alva Hajny. Z tvorby 70. a 80. let

osoba   narození
Janoušek Ivo   8. 7. 1938    

Svět Alva Hajny. Z tvorby 70. a 80. let

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev)
  2011   Svět Alvy Hajna (1.11.-17.12.2010)
pozvánka autorská
  rok vydání   název (podnázev)
  2010   Svět Alvy Hajna (z tvorby 70. a 80. let)