Václav Rabas: Grafika
typ výstavy: autorská
místo konání: Rabasova galerie Rakovník
termín: 1982/05 - 1982/08
poznámka:
Malá síň
Národního umělce Václava Rabase (1885-1954) známe především jako malíře. Vešel do povědomí širokého okruhu milovníků výtvarného umění svými obrazy krajin ze západního cípu středních Čech, chmelařského kraje, Rakovnicka. Tady, v rodných Krušovicích žil a vytvořil celé svoje dílo. Výběr z jeho nejlepších maleb je nyní vystavován v centru oblasti kde vznikly, v Rakovníku ve stále expozici životního díla V. Rabase Rabasovy galerie.
Ve výstavní síni Rabasovy galerie je pro návštěvníky připravena výstava v níž je představen jako grafik.
Potom, co v roce 1909 publikoval kritický článek o tehdejších poměrech na pražské Akademii výtvarných umění byl Václav Rabas nucen studium na této škole přerušit a teprve za dva rok mu profesor Max Švabinský v nově otevřené grafické speciálce umožnil je dokončit. Ziskem tohoto jinak formálního studia si odnesl hlubokou znalost grafických technik. A od té doby vedle díla malířského roste i jeho dílo grafické. Neveliké počtem, ale Rabasovu tvorbu rozšiřující o polohy jemu monumentalizujícímu pojetí se vymykající.
Vystavený soubor je uveden listy z druhého desetiletí našeho století. Vznikaly příležitostně na okraji Rabasova malířského snažení. S náměty: od portrétu přes drobné žánrové záběry z domova nebo bojiště I. světové války až po první verzi symbolické rozsévačky a alegorické akty Žní jsou realizovány širokou paletou grafických technik, dokazují technickou jistotu, ale zároveň se přesvědčujeme o původu jeho tehdejších alegoricko symbolických kompozic v podnětech skutečnosti a doby.
Středem celé výstavy je zajisté cyklus dřevorytů věnovaný matce. Motiv matky je v Rabasově díle velice závažný a v přeneseném významu jím v ustálených znacích obrazech rodinné legendy prochází od samých začátků až k lunetám souboru "Píseň míru" jako symbol domova nebo země v nejširším smyslu. První list Na sklonku dní přináší znovu hlavní téma obrazu Vzpomínka na matku z roku 1914. Je to souhrn vzpomínek na dětství zosobněný maminkou, bytostí, se kterou malíře poutá nejhlubší pouto. S dalším posunem významu reálného východiska, které vysvětlil ve stati sám Statečné srdce v roce 1938 se setkáváme v listu Dvojí břímě. Motiv těhotné rozsévačky, který Rabas opakoval ve stejnojmenné plastice, pozdější suché jehle i obraze Stará je matka Zem z roku 1950 přechází od osudu jedinečné osoby až k metaforickému vyjádření přírodního děje. Rozsévačka, symbol naděje věčné obrody, nejhojněji zpracovávaného figurálního motivu v jeho díle čitelnými portrétními rysy nám připomene původní podněty ve skutečnosti. V dynamické kompozici dřevorytu V svém království námětem žní se vracíme zpět k základu celé Rabasovy tvorby, ke krajině, v níž později nalezl nejplnější vyjádření představ světa.
zdroj – www.rabasgallery.cz
