Insiders: Nenápadná generace druhé poloviny 90. let / The Unobtrusive Generation of the Late 1990s

termín: 2005/02/18 - 2005/05/08
instituce: Centrum pro současné umění Futura
typ výstavy: kolektivní

poznámka:
katalog
Bukovinská-Kotíková, Gabriela. Reakce na článek J. Ptáčka. In: Umělec 2005, č. 2, s. 47


Po premiéře v brněnském Domě pánu z Kunštátu se další zastávkou výstavy Insiders / Nenápadná generace druhé poloviny 90. let stala galerie FUTURA v Praze. Výstava mapuje nejmladší generaci českých umělců, kteří se na výtvarné scéně objevili kolem poloviny 90. let. Přestože se dnes již jedná v mnoha případech o uznávané autory, jejich raná díla jsou známa pouze malému okruhu. Anglické slovo „insiders", označující příslušníky určité uzavřené skupiny, profese nebo širší komunity, odkazuje k specifické situaci aktuálního výtvarného umění. Scéna, která kolem něho totiž funguje je tak malá a uzavřená, že je v podstatě jakousi komunitou insiderů. Přestože se v generaci druhé poloviny 90. let objevilo několik výjimečných malířských a sochařských talentů, je pro tuto generaci charakteristická spíše tvorba objektů a instalací, postkonceptuálních projektů pro určitý prostor a konkrétní situaci. Insideři jsou velice citlivými pozorovateli, schopnými reflektovat i nejjemnější pohyby ve společnosti a na výtvarné scéně. Zabývají se tématy zakotvenými v lokálním sociálním kontextu a prožívané každodennosti. Hlavní konstantou jejich tvorby zůstává rukodělná zručnost, levné materiály - jakési ušlechtilé kutilství. A to nijak nesnižuje vážnost jejich uměleckého konání, které do jisté míry určuje směřování současné výtvarné scény.

Výstavu doprovází česko-anglický barevný katalog, který vedle úvodního textu Pavlíny Morganové s analýzou tvorby jednotlivých autorů generace „insiderů", obsahuje i text teoretiků Jany a Jiřího Ševčíkových k proměnám na české výtvarné scéně 80. a 90. let. Součástí katalogu je i text Dagmar Svatošové, Evy Krátké a Davida Kulhánka mapující galerijní scénu 90. let, doplněný vyčerpávající chronologií nejdůležitijších výstav, skupin a dalších událostí. V galerii FUTURA bude v rámci výstavy fungovat otevřený archiv s nejrůznějšími dokumenty, katalogy, videodokumentací akcí vážících se k výstavnímu provozu 90. let.

Vystavující:

Zbyněk Baladrán
(1973), 1992-1996 dějiny umění na FFUK, 1997-2003 AVU, vystavuje od roku 1998
Po sérii obrazů, začal vytvářet objekty z odpadových plastových materiálů. Později k nim přidal další levné materiály. Vytváří postkonceptuální projekty, které se zabývají funkcí a kontextem vnímání uměleckého díla. Ve svých instruktážních návodech problematizuje auru umělecké rukodělné výroby. Je jedním ze zakladatelů Galerie Displey.

Kamera skura
Skupina založena v roce 1996, vystavuje od roku 1996
Skupina několika umělců, kteří zůstávají v anonymitě. Věnují se tvorbě konceptuálních projektů a objektů. Používají formy blízké divadlu a performance, v nichž je často přítomná ironie a mystifikace.

Krištof Kintera
(1973), 1992-1999 AVU, vystavuje od roku 1993
Autor věnující se širokému spektru činností. Jedna z hlavních osobností Skryté tvůrčí jednotky. Ve svých výtvarných projektech často kombinuje konceptuální, vizuálni netradiční objekty s akcí v reálném prostředí. Vedle smyslu pro design a vizuální prezentaci díla, často formou instalace, mají jeho práce vždy neotřelé myšlenkové zázemí.

Lenka Klodová
(1969), 1987-1990 Pedagogická fakulta Ostrava, 1990-1997 VŠUP, vystavuje od roku 1994
Sochařka konceptuálního založení. Realita matky tří dětí ji donutila pracovat s poněkud přístupnějšími materiály, na konci 90. let začala vytvářet sérii erotických vystřihovánek z pornografických časopisů, které doplňuje nejrůznějšími koncepty. Ve svých dílech citlivě a nápaditě mapuje postavení ženy v naší společnosti.

Pavel Kopřiva
(1968), 1989-1995 VŠUP, vystavuje od roku 1991
V autorově tvorbě se prolíná několik výrazových linií, které však mají společný konceptuální přístup narušující předpokládané kontexty a poukazující k jakoby jiné realitě. Vedle designersky precizně zvládnutých objektů, jejichž hlavním tématem je lesk, je zde patrná i linie reagující na vizualitu propagační grafiky a estetiku minimalismu.

Alena Kotzmannová
(1974), 1992-1998 VŠUP, vystavuje od roku 1994
Představitelka konceptuálně zaměřené fotografie a videa. Ve svých fotografiích zachycuje zdánlivě banální a izolované výjevy ze svého okolí. Se svými snímky dále pracuje, zvětšuje je na fotografické plátno v dřevěném rámu, začleňuje je do videoinstalace nebo z nich vytváří objekty například tím, že je zabalí do plastové folie.

Ján Mančuška
(1972), 1991-1998 AVU, vystavuje od roku 1996
Abstraktní malíř, který v druhé polovini 90. let začal vytvářet instalace mapující obyčejné sociální situace. Jeho práce se odvíjejí od osobního prožitku, jsou typické netradiční vizualitou a použitím mimouměleckých materiálu. Od roku 1997 je členem skupiny Bezhlavý jezdec. V roce 2004 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého.

Jan Nálevka
(1975), 1994-2000 FaVU VUT, vystavuje od roku 1995
Autor konceptuálního založení. Upozornil na sebe výstavou v Galerii Behemót v roce 1998, kde vystavil jednobarevné papírové modely hradů a domů v různých barevných odstínech. Navázal tak na svůj konceptuální průzkum monochromní kresby. Jeho projekty jsou zaměřeny na současný sociální kontext. S Milanem Mikuláštíkem založil skupinu Mina.

Michal Pěchouček
(1973), 1993-1999 AVU, vystavuje od roku 1991
První práce v médiu grafiky, inspirované fotografiemi v starém rodinném albu. Figurální výjevy banálních situací Pěchouček ozvláštňoval netradičním technickým zpracováním obrazu (vyšívání, překrývání obrazu nejrůznějšími materiály, kolážování a asamblážování). Od konce 90. let vytváří fotopříběhy, v nichž často vystupuje jako ústřední postava. Tyto fotoromány jsou skládány z jednotlivých pečlivě vybraných záběrů, pohrávají si s divákovým očekáváním a s jeho schopností odhalit pointu příběhu. V roce 2003 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého.

Pavel Ryška
(1974), 1998 - dosud FaVU VUT, vystavuje od roku 1996
Na počátku 90. let se věnoval land-artovým projektům, jako byla Křesla z různého materiálu ve svém přirozeném prostředí. Jeho konceptuální tvorba poté přesunuje pozornost na sociální sféru a veřejný prostor. At´ už je to projekt knihoven v lesnických posedech nebo dokumentace domácích vitrín-relikviářů. Pro Ryšku je typické konceptuální uvažování a smysl pro akci ve veřejném prostoru.

Tomáš Vaněk
(1966), 1990-1997 AVU, vystavuje od roku 1996
Věnuje se konceptuálním projektům, které sám nazývá participy. V každém z těchto projektů mapuje zákonitosti, jimž vybrané téma a místo podléhá. V jeho tvorbě hraje zásadní roli technika stříkání obrazu přes šablonu na zeď. Vytváří tak vlastni site-specifické instalace. Od roku 1997 je členem skupiny Bezhlavý jezdec. Je jedním z hlavních provozovatelů galerie-vitríny Vývěska a zakládajícím členem sdružení PAS. V roce 2002 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého.

(http://www.futuraproject.cz)