Já - výstava o třech dějstvích

termín: 2006/05/30 - 2006/08/13
instituce: Centrum pro současné umění Futura
typ výstavy: kolektivní

poznámka:


Výstava Já je výstava o třech dějstvích. Je to výstava, která se uskuteční na třech místech, pokaždé v poněkud jiné konstelaci umělců, ale její jádro, nebo spíše tematický okruh, kolem nějž se pohybuje, zůstává. Záměrem je v jednotlivých městech (bratislava, praha, vídeň) představit osobnosti, které tam doposud nevystavovali (v praze například martin creed/UK/, lise harlev/DK/, saskia holmkvist/S/, bas jan ader/NL/, fikret atay/TUR/, atd.) ve spojení s novými díly reprezentantů místní scény, kteří tam jsou dobře známi (jiří kovanda, jan mančuška, jiří skála).

Na výstavě se můžete setkat na jedné straně s mladými autory z Turecka, Dánska, Moldavska, Švédska, na straně druhé zde vystavují osobnosti světového výtvarného umění – lawrence weiner a martin creed.

Martin creed v Čechách vystavuje poprvé. Tento autor vzbudil obrovskou vlnu pozornosti, když se stal v roce 2001 držitelem renomované Turnerovy ceny. Instalace, za níž cenu získal, byly dvě žárovky, které se rozsvěcely a zhasínaly v pravidelných intervalech a osvětlovaly prázdnou místnost. To způsobilo velký skandál v tisku, který si kladl otázku jaký smysl má výtvarné umění. Odpověď na ni formulovala zpěvačka madonna, která cenu předávala: „Umění může být inspirující, nevysvětlitelné, provokativní i nesnesitelné, ale žít bez něj nemůžeme.“ martin creed v praze vystavuje zvukovou instalaci s názvem „Nevím co chci“.

Americký umělec lawrence weiner byl v šedesátých letech jedním ze zakladatelů konceptuálního umění. Účastnil se stovek výstav na celém světě, měl samostatné výstavy v nejvýznamnějších světových muzeích: Musee de la ville de Paris, Stedelijk Museum Amsterdam, Dia Cemter New York, Guggenheim Museum, ad. Na rok 2007 připravuje Whitney Museum v New Yorku retrospektivní přehlídku jeho prací. V praze lawrence weiner vystavuje svoji textovou práci v české mutaci.

Logika uvažování o výstavě ve třech cyklech je do jisté míry divadelní. Tyto výstavy se snaží postavit paralelu mezi archetypální divadelní logikou (kterou do jisté míry přejímá i film) a výstavou výtvarných děl.

Téma je exponováno ve třech aktech, které mají svoji dramaturgii, rozdílnou architekturu a jiné publikum. Tak jako v divadelním představení může mít totožný herecký výstup (výtvarné dílo) jiný význam a u publika také jiný ohlas. Divadelnost klade důraz na „inscenaci“, což u výstavy znamená, že každé dílo ve skupinové výstavě je zároveň součástí dramaturgického celku i samostatnou jednotkou. Cílem je vytvořit distanci mezi představou kurátora, která je textová a ideová a samotnou inscenací – výstavou. Výstava by tak neměla být ilustrací nějakého textu nebo ideje (k čemuž často dochází), ale inscenací tohoto textu v konkrétních podmínkách tří prostorů, měst, kontextů.

Vlastním tématem, okolo nějž se tato výstava pohybuje je pátrání po tom, co motivuje přemýšlení současných umělců, respektive jaký je existenciální základ konceptuálního umění?

V textu, který jsme napsali s janem mančuškou, jsme ve zkratce takové tázání pojmenovali přímá onthologie.

Co to je vůbec onthologie? Jedna z filozofických definic vymezuje onthologii v souvislosti s konceptualitou, což jsou pro tuto výstavu dva základní póly uvažování:

„Konceptualizace je shrnutí, zjednodušená představa světa, který chceme z nějakého důvodu znázorňovat. Každá základna znalostí, systém znalostí nebo činitel na různých úrovních znalostních systémů je vystaven konceptualizaci, přímo i nepřímo.

Onthologie je zřetelné postižení základů, z nichž vychází konceptualizace. Termín je vypůjčen z filosofie, kde onthologie se zaobírá systematickým vysvětlením existence.

Snahou výstavy je představit umělce, jejichž díla jsou konceptuální (založená na ideji), ale cílem je upozornit na hlubší, existenciální motivace, které se v jejich idejích projevují.

Ve shodě s divadelní ideou je cílem výstavy tyto motivace inscenovat, nikoliv je verbálně opisovat.

umělci vystavující ve futuře: saskia holmkvist /S/, omer fast /D/, fikret atay /TUR/, martin creed /UK/, silvie vondřejcová /ČR/, alan currall /UK/, ján mančuška /ČR/, stano filko /SK/, jiří skála /ČR/, lise harlev /DK/, jiří kovanda /ČR/, igor korpaczewski /ČR/, boris ondreička /SK/, roman ondák /SK/, barbara visser /NL/, pavel braila /MOL/, ivan moudov /BG/, bas jan ader /NL/, lawrence weiner /USA/

kurátor: Vít Havránek /ČR/

tři dějství výstavy se uskutečňí v: tranzit dielně bratislava (léto 2005) futura praha (30.05.-13.08.2006), secession vídeň (září 2006)

děkujeme všem zúčastněním umělcům za jejich pomoc a spolupráci, dále děkujeme: tranzit dielňe bratislava, secession wien, iaspis sweden, galerie chantal crousel, index stockholm, gb agency, saskia holmkvist /S/, omer fast /D/, fikret atay /TUR/, martin creed /UK/, silvie vondřejcová /ČR/, alan currall /UK/, ján mančuška /ČR/, stano filko /SK/, jiří skála /ČR/, igor korpaczewski /ČR/, lise harlev /DK/, jiří kovanda /ČR/, boris ondreička /SK/, roman ondák /SK/, barbara visser /NL/, pavel braila /MOL/, ivan moudov /BG/ , bas jan ader /NL/, lawrence weiner /USA/iscp new york, trust for mutual understanding, center for contemporary art prague, lara blanchy, iara boubnova, nathalie boutin, alberto di stafano, pavla gajdošíková, solene guillier, mathias herrmann, jens hoffmann, mariana jůdová, maria lind, boris ondreička, pawel polit, mats stjernstedt, trevor smith, sabine schaschl-cooper, bettina steinbrügge, ondřej stupal, a vposledku ale zásadně děkujeme všem členům mezinárodní iniciativy za sdílení jejich znalostí, kontaktů a finačních zdrojů.

(http://www.futuraproject.cz)