Klub konkrétistů
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Muzeum umění Olomouc
termín: 1997/09/11 - 1997/11/02
poznámka:
Po divácky úspěšné výstavě Nové citlivosti (1995) představuje muzeum ve spolupráci s Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě a dr. Arsénem Pohribným retrospektivní přehlídku Klubu konkretistů, pod jehož křídly se koncem 60. let sdružila početná skupina autorů, jejichž tvorba v 60. a počátkem 70. let patřila mezi nejradikálnější projevy českého poválečného umění. Tak jako v případě Nové citlivosti i tato výstava mapuje nejen jedno z dalších, zejména pro mladou generaci téměř bílých míst naší poválečné kultury, ale také si klade za cíl ozřejmit divákům to, co z tehdejších aktivit Klubu konkretistů zůstává podnětné i pro současné umění. V tomto ohledu bude pro mnohé návštěvníky jistě objevem nejen řada exponátů, ale také bohatá dobová dokumentace.
Předzvěst konkretismu se v českém prostředí začala formovat už kolem roku 1962 a to zejména kolem skupin Křižovatka (1963) a Syntéza (1964) a dále v okruhu autorů nové citlivosti. Vzniklé aktivity byly nejen reakcí na informální a posurrealistické tendence, ale také výrazem doby, s jejím mohutným rozvojem exaktních věd, nových technologií a technickou revolucí vůbec a na straně druhé s často utopickými vizemi o podobě společnosti na počátku 21. století. Je nasnadě, že umělci orientovaní tímto směrem odmítali existenciální obsahy i formální aparát svých kolegů a hledali možnosti jak čistě výtvarnými prostředky vyjádřit pozitivní vztah k dobové problematice vnímané ovšem nejen v tuzemských souvislostech. Budoucí konkretisté či autoři jim názorově blízcí nacházeli pro svou tvorbu oporu v projevech předválečné avantgardy (De Stijl, Bauhaus, Le Corbisiér, ruští konstruktivisté, funkcionalismus) a o něco později, s postupným uvolňováním společenského klimatu, i v informacích o poválečných tendencích (švýcarští konstruktivisté, kinetismus, Zero ad.). I z krátkého a neúplného výčtu vlivů je zřejmé, že následující rozvoj českého konkretního umění, jehož nejvýraznější platformou se stal právě Klub konkretistů, vyrůstal z principů geometricko-konstruktivního umění, ovšem s tím posunem, že konkretistické projevy byly zbaveny jakéhokoliv literárně interpretovatelného obsahu. To je základním znakem a požadavkem široké škály konkretistických projevů, jak se s nimi diváci na výstavě setkají.
Vlastní historie Klubu konkretistů, u jehož založení stáli v roce 1967 teoretik A. Pohribný a umělci J. Hilmar, T. Rajlich, R. Kratina a M. Vystrčil, je natolik pohnutá a bohatá (v době vrcholících aktivit čítal Klub 40 řádných a přes 30 čestných členů včetně řady významných zahraničních konkretistů), že zde není možné ji zachytit ani v hrubých obrysech. Zájemce o bližší poznání tohoto pozoruhodného a dosud nedoceněného fenoménu českého moderního umění si dovolujeme odkázat na obsáhlý katalog (cca 200 barevných a černobílých reprodukcí, studie A. Pohribného, J. Valocha, dobové ohlasy v odborném tisku, medailony autorů, cena 200,- Kč), který si mohou v průběhu výstavy zakoupit u pokladny.
-ld-
