Divišův debut

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Národní listy
rok vydání: 1932
strana: 9-9
jazyk: český

poznámka:
-
Nevím, jestli malíř Diviš vystavoval někdy v Praze. V každém případě v Paříži vystavuje po prvé a počíná svůj vstup na veřejnost hned soubornou výstavou v jedné z mladých galerií rue de Seine. Je výhodou pro malíře, odbude-li si periodu svého Drang und Sturm mimo veřejnost, v atelieru, a přijde-li s dílem, k němuž se dopracoval a dozrál po řadu let hledání, tápání i usilování. To je případ Divišův. Pracoval v Paříži dobrou řádku let, bojoval s trampotami všeho druhu, potácel se a nassával vlivy silných personalit, z nichž na jednom pólu byl Soutine a na druhém Picasso, ukazoval svoje práce jen přátelům a tajil je úzkostlivě veřejnosti. Už z prázdnin na Belle-Ile si přinesl určité vyjasnění, ale teprve cesta do Alžírska a Tunisu ho osvobodila ze zajetí formulek a zjevného vlivu silných vzorů. Soubor obrazů,
které vystavil v rue de Seine, je vesměs výtěžkem pobytu v Alžíru, hlavně v Tuggurtu, v území, v němž jsou natáčeny krajinné snímky mluvícího filmu „Antlantida". Maloval co viděl před sebou, Araby a Tuaregy,Židy a Chaouie, všechny ty africké typy, jimiž se hemží země. Maloval je ne v prudkém slunci a v barevné nádheře, jak je vidí běžný turista, ale tak, jak se jeví bez transpozice v slunci. Žlutá, hnědá a černá — to jsou základní barvy Afriky. Veliká většina obrazů jsou figury, hlavy. Ve výstavě nicméně je také několik krajin a v těch se mi jeví Diviš nejvyzrálejší. Rozervaná panorama hor, v jichž popředí mezi žlutohnědým pískem se lesknou matně solná oka rybníčků, jsou zachyceny citlivým, nervosním štětcem a sugerují visi tajemné Afriky.

objednat do studovny