Deštivý čas
typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Kvart
rok vydání: 1945
strana: 162-164
jazyk: český
poznámka:
-
Šel jsem s přítelem;
ptal se mne, co je báseň
jako se dítě ptá,
co je to mračno,
a proč prší,
když kapky hustě padat začnou -
teprve potom, nikdy dřív?
A proč prší také z hřív,
zda je kůň jen jiné mračno
jako bouřka jiný lev,
Šel jsem s přítelem,
ptal se mne, co je báseň.
A já jsem nevěděl,
já jenom naslouchal,
jak koník klopýtá
a jak mu notu mate
déšť jambem, trochejem.
Ten rytmus dávný byl.
(Zamlženého hlasu vzlyk
tak jako pod pláštěm.)
Ó hádej, verši můj,
to plášť se rozpůlil
a prší po deváté
na mne a na báseň -
Ó hádej, hadači,
to voda stéká sem
a dokonává spásu,
kde kdosi bez slz stál,
žalobný bez slz stál -
lem šírosti, by nezoufala si
a on si zoufal jen?
Tak snil jsem s přítelem
a chůzí uvykli,
my věřili, že bědu rozchodíme.
Ptal se mne, za večer
po třetí se mne ptal,
co je to, proč a čím,
když zastýská se času v tichu tom
že stéká zlatě po čís hlavě vlas
hedvábnou účeskou?
Že slyšet sochy; což nehřímají – zdíme
po křiku zrytý vzduch
a prázdno po někom?
Deštivým večerem ozval se štkavý pláč;
pláč beze slov jak dítě plakává,
než ztichne posléz v hraní.
A šeptání slyšeti bylo
i hroutiti se krov
za ženou nehezkou -
v jakémsi sesouvání.
Pak zašla – smrákavá.
Však její hvězdu jako výšku drží
a dodnes nese noc
se zpěvem slavičím.
Deštivý čas
osoba | narození | poznámka |
Mikulášek Oldřich | 26. 5. 1910 |