Marie Blabolilová (1948) absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze...

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Marie Blabolilová: Lepty
rok vydání: 2002
počet reprodukcí: 1 čb
jazyk: český

poznámka:
-
Marie Blabolilová (1948) absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (1963-1967), grafiku studovala v ateliéru doc.Ladislava Čepeláka. Z bohatství grafických technik si vyvolila jedinou - čárový lept, leptem vytvořila už přes šest set grafických listů. Lidská postava, která se objevuje na několika prvních grafikách, brzy mizí. Námětem je většinou dokonale odpozorovaná a osobně prožitá skutečnost. Cílem není realistické zpodobení, ale zachycení prchavého pocitu.
Na začátku obvykle není téměř nic, jenom struktura grafické osnovy. Podobu výchozí sítě (směry, délky a hustotu čar) určují věci zřejmé jako matematické axiomy. Hladina rybníka i pole jsou vodorovné, kmeny stromů, stébla tráva a obilí svislé, kapky deště dopadají šikmo, vítr se točí dokola, sníh padá po kouskách. Soustava čar (určujících směrů) popisuje plochu listu, v systému křižujících se linií nalézá Marie Blabolilová vztahy, které ji zajímají. Nesnáší obrysové linky, tvary a objemy nevykresluje, ale vymezuje řadami čar a čárek. V matematice se takovému postupu říká aproximace, aproximovat znamená směřovat, přibližovat se na libovolně (nekonečně) malou vzdálenost. Tajemství černobílých grafik je v průniku rozličných objemů, směrů a šrafatur. Příběhy ve výtvarném umění Marie Blabolilová přímo nenávidí, jejím cílem je čistá grafická forma, ne existenciální podtexty a velké myšlenky. Na jejích grafikách je jenom to, co na nich je. Keře, stromy, obilí, pole, lesy, sady, ploty, vinice, vítr, déšť a sníh, pavučiny.
Zní to hezky, ale pravda to není. V grafikách Marie Blabolilové je vždycky ještě něco navíc, nějaké kouzlo nebo zázrak, které ze soustavy rovnoběžných a překřížených čar udělá umění. Není to jenom slupka, maska, design = vnější vzhled, ale podstata. Souběžně s grafickou tvorbou maluje. Náměty obrazů a grafik jsou zhusta podobné, některé motivy se stále vrací (jako tažní ptáci nad polem s husopaskou). Nezvalova banální metafora má připomenout, že Marie je vášnivou bojovnicí za práva veškerého života, zvířat, ptáků, stromů a rostlin i plazů.
A kdo říká, že ji lidé nezajímají? Vždyť domy, židle, židle a židle, stolička, křeslo a štokrle, jsou, stejně jako nádoby, vázy, knihy a knihovny, předměty vyrobené člověkem. Židle je podobenstvím. Býti na místě. Čekati. Sloužiti. Vydržeti. Dobré i zlé přežíti. Skončiti na smetišti.
Marie Blabolilová má skvělé vzory. Vzory ne, ve slově vzor je slyšet nerovnoprávnost. Nemá vzory, má vzdálené přátele, mistry a předchůdce: tvůrce české gotiky, Josefa Ladu, Henri Rousseaua, Vincenta van Gogha.
Grafiky Marie Blabolilové vypadají jednoduše a přitom se dotýkají řady problémů i z nevýtvarných oblastí. Například? Matematické a fyzikální aproximace, reverzibility zrakového vnímání, digitalizace - a samozřejmě i zemětřesení.

Marie Blabolilová (1948) absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze...

Marie Blabolilová (1948) absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze...