Hamplovy kresby a koláže vytvořené na šicím stroji

autor textu: Jiří Hůla
rok vydání: 1995
typ dokumentu: podřazený dokument
jazyk: český

poznámka:
-
Základy výtvarného vzdělání získal na soukromé Škole dekorativních umění profesora Jaroslava Masáka. Koncem 50. let se poznal s grafikem Vladimírem Boudníkem, se spisovatelem Bohumilém Hrabalem, s básníkem a kolážistou Jiřím Kolářem. Přes dvacet let pracoval na Akademii výtvarných umění v Praze - zpočátku jako brusič litografických kamenů, později jako samostatný tiskař, nakonec jako odborný instruktor grafických technik ve škole doc. Ladislava Čepeláka. Do 8. března vystavuje Josef Hampl (1932) v Galerii Gema v Husově ulici.
Josefa Hampla zajímá hmota, skladba různých materiálů, geometrie a písmo. Jeho práce se postupně přibližovaly informelu, experimentální poezii, konkretistické, seriální i minimalistické tvorbě, zemnímu umění. Díla většinou nevznikala osamoceně, ale v řadách a otevřených cyklech, jako součást vyššího celku. - Grafiky tištěné z desek nepravidelných tvarů, slepotiskové otisky nalezených struktur, negativní grafiky na černém papíře, frotáže, obrazy s vysokým reliéfem, monofrotáže s hebrejským písmem, kruhové a slovní (skládací) kompozice, systémově vybudované obrazy s vlnitým papírem, černé a bílé monochromy, sochy z pískovce a z mramoru, dřevěné plastiky.
V roce 1976 Josef Hampl vytvořil první z celkového počtu 30 prací realizovaných v přírodě nazvanou Akce Šipka. Dlouhé a na koncích zašpičatělé pruhy bílého organtýnu umístil do krajiny poblíž Hrušová nad Jizerou, tvary vyřezané z bílého polystyrenu tam pouštěl po řece. O pět let později se zapojil do poštovního hnutí, obeslal asi stovku mail-artových výstav a akcí na celém světě. Účast na mezinárodních poštovních projektech byla v té době jednou z mála možností, jak dát o sobě v cizině alespoň trochu vědět. - V roce 1982 objevuje techniku šité kresby a šité koláže, kterou stále zdokonaluje a rozvíjí.
Natrhané a nastříhané papíry - kopíráky, po krajích perforované archy z počítače, útržky obálek s razítky a se známkami, mapy a rukopisy - skládá na podkladovou plochu, připravenou kompozici prošívá na šicím stroji. Šitá koláž má nízký reliéf, působí plasticky, probouzí haptické pocity, chuť dotýkat se. Volně visící konce zpočátku bílých, později výhradně černých nití, vytvářejí proměnlivou prostorovou kresbu. Vodorovné švy navozují pocity krajiny, ale Hamplovy práce jsou většinou do výšky protáhlé, mají tedy téměř figurální tvar. Také názvy některých koláží a cyklů, například Roušky nebo Hry, stejně jako využití vhodně zvolených geometrických obrazců souvisí s tělesností. V cyklu Na jedno téma působí pokroucené chloupky černých nití ve spojení s jasně vymezeným trojúhelníkovým tvarem přímo eroticky.
Dokonale zvládnutá technika je pro Josefa Hampla samozřejmostí - a paradoxně i nedostatkem. Strojově vytvořená díla, i když ten stroj je jenom šicí, zůstávají zvláštním způsobem chladná a neosobní. Přesto, že se Josef Hampl od konce padesátých let podílí na nejrozmanitějších, většinou neoficiálních výtvarných aktivitách, zůstává jeho dílo dál na okraji zájmu veřejnosti i kunsthistoriků. Spokojeně na něho zapomněli i organizátoři velkých bilančních výstav Český informel a Ohniska znovuzrození.
reprodukce – Josef Hampl: z cyklu Roušky III, 1987, šitá koláž a kresba tuší na plátně, 200 x 95 cm, foto Hana Hamplová, AGH